„Známe Nizozemsko a Nizozemce ještě z masakru ve Srebrenici. Jak zkažený je jejich charakter, víme proto, že tam zavraždili 8000 Bosňáků,“ hřímal Erdogan.

Nizozemský premiér Mark Rutte označil prezidentovo tvrzení o Srebrenici za "odporné falšování dějin".

Ke genocidě ve Srebrenici došlo v roce 1995 během války v Bosně a Hercegovině. Šlo o nejhorší masakr na evropském kontinentu od druhé světové války. Přes osm tisíc srebrenických mužů a chlapců zmasakrovala Vojska Republiky Srbské pod vedením generála Ratko Mladiče. Nizozemští vojáci jednotek OSN měli masakru v bosenských enklávách zabránit, což se jim nepodařilo. Nejvyšší nizozemský soud v Haagu uznal odpovědnost nizozemských modrých přileb za to, že nezasáhli proti povraždění tří stovek lidí, odpovědnost za celý masakr ale vojáci OSN podle verdiktu nenesou.

Berlín: Erdogan dělá z Turků oběť, aby získal větší moc

Turecký prezident se v úterý znovu obul i do německé kancléřky Angely Merkelové. Nařkl ji z toho, že na Turecko útočí stejným způsobem, jakým nizozemská policie útočila o víkendu pomocí psů a vodních děl na jeho podporovatele v Rotterdamu.

Nejlepší odpovědí na útoky nepřátel je podle Erdogana hlasovat v referendu pro posílení pravomocí tureckého prezidenta.

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière označil výroky Turecka na adresu Německa za "absurdní". Jejich cílem je podle něj „učinit z Turecka oběť”, a vytvořit tak hnutí solidarity, které by absorbovalo i dosavadní kritiky posílení pravomocí prezidenta. Turci budou o posílení pravomocí Erdogana hlasovat v dubnu.

Diplomatická roztržka mezi Tureckem a Nizozemskem se rozhořela o víkendu poté, co nizozemské úřady vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayanovou Kayaovou, která se chystala promluvit k turecké komunitě v Rotterdamu. Ještě před deportací ministryně Nizozemsko zakázalo přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie Mevlütu Çavuşogluovi.