„Mluvil jsem s (prezidentem) Hashim Thaçim a (premiérem) Isou Mustafou, abych jim tlumočil vážné obavy spojenců v NATO. Jasně jsem řekl, že takové jednostranné kroky jsou neužitečné. Zároveň jsem kosovské úřady vyzval, aby zůstaly v úzkém kontaktu s Bělehradem,” prohlásil Stoltenberg.

Prezident Thaçi navrhuje, aby se dosavadní, lehce vyzbrojené Kosovské bezpečnostní síly (KSF) přeměnily v pravidelnou armádu. KSF mají nyní zhruba 4000 příslušníků a dalších 2500 záložníků. Podle Thaçiho plánu by se početní stav pravidelných ozbrojených sil měl zvýšit na 5000 příslušníků a 3000 záložníků.

Návrh už vyvolal negativní reakci srbského premiéra Aleksandara Vučiče. Bělehrad stále odmítá uznat jednostranně vyhlášenou nezávislost Kosova a má v tom podporu například Ruska a Číny. S vytvořením regulérní armády Kosova, jehož obyvatelstvo tvoří z přibližně 90 procent Albánci, nesouhlasí srbská menšina a její poslanci v zákonodárném sboru.

Kosovské bezpečnostní síly vznikly v roce 2009 s tím, že mají být multietnickým bezpečnostním sborem, který se bude zpočátku zapojovat především do civilních krizí či naléhavých situací.