Ázerbájdžánci loni v září v referendu schválili 29 změn v ústavě, včetně vytvoření funkcí viceprezidenta a prvního viceprezidenta. Změny také prodloužily prezidentovo funkční období z pěti na sedm let, zrušily věková omezení u prezidentských kandidátů a daly prezidentovi pravomoc vypisovat předčasné parlamentní volby podle svého uvážení.

Celkově se ústavní změny chápaly jako další posílení moci autokratického prezidenta Alijeva. Referendum kritizovala opozice, obhájci lidských práv i Rada Evropy.

Zemi vládne klan rodiny Alijevů tvrdou rukou déle než čtvrt století: ovládá všechny mocenské páky, parlament, soudy i média. Ilham Alijev se stal prezidentem v roce 2003 po svém otci Gejdarovi, který v minulosti patřil ke komunistickým špičkám rozpadlého Sovětského svazu a republice de facto vládl jako první tajemník od roku 1969 a jako prezident od roku 1993.

Zametl cestu pro syna

Předpokládá se, že zrušení věkových omezení u prezidentských kandidátů otevřelo možnost synovi pětapadesátiletého Alijeva, aby nastoupil do čela státu po svém otci. Haidar Alijev – třetí a nejmladší potomek prvého páru – letos oslaví 20. narozeniny. Podle západního tisku vlastní, podobně jako jeho starší sestry Leyla a Azru, nemovitosti v Dubaji za desítky miliónů dolarů.

Zatímco ochránci lidských práv obviňují režim v Baku z oklešťování svobod a umlčování kritiků, působí v zemi bohaté na ropu a plyn největší západní ropné společnosti včetně BP, Exxon Mobil či Chevron. Řada západních vlád, včetně české, usiluje o přízeň Baku, neboť považuje ázerbájdžánský trh za alternativu k trhu ruskému, který je postižený sankcemi Evropské unie kvůli angažmá Moskvy v ukrajinském konfliktu.