Ze strategické koncepce, kterou po půl druhého roku trvající přípravě v těchto dnech v Gdyni představil Národní bezpečnostní úřad (BBN), vyplývá, že polská armáda má za deset miliard zlotých (63 miliard korun) nakoupit tři moderní ponorky. V plánu má také nákup dalších šesti nových lodí, výzbroje i zařízení a následně chce začít operovat i mimo Baltské moře, se kterým Polsko spojuje 843 kilometrů dlouhé pobřeží.

Polská vojenská flotila má být podle strategie, kterou vzápětí podpisem potvrdil prezident Andrzej Duda, přítomna nejen ve vlastních teritoriálních vodách Baltu, ale také v Severním, Norském, Středozemním a Černém moři. A nejen tam - strategie hovoří o přítomnosti v Atlantském oceánu či Arktidě.

Polsko podle svého nejvyššího představitele dosud nevyužívalo dostatečně svůj potenciál a polohu, což vedlo k zanedbávání vojenského loďstva, a tento stav je třeba změnit.

Staré lodě a ještě starší ponorky

Podle Národního bezpečnostního úřadu obsluhuje v současnosti sedmitisícové polské vojenské námořnictvo 343 plavebních jednotek, z nichž je 39 bojových. Více než 80 procent z nich je však zastaralých a blíží se konci své provozuschopnosti.

Námořní loďstvo podle Střediska strategických analýz v uplynulých 20 letech získalo dvě starší, původně americké fregaty typu Oliver Hazard Perry (OHP). Obě byly vyrobeny v 80. letech minulého století. Dosud však neprošly výraznější modernizací a jsou zastaralé a opotřebované.

Lepší to není ani s ponorkami. Těch má polská flotila formálně pět, jenomže čtyři z nich - plavidla třídy Kobben získaná darem z Norska - jsou už na hranici použitelnosti. Nejmladší je stará čtyři dekády a zbylé byly vyrobeny už na počátku 60. let.

V nejlepším stavu je ponorka OKP Orzel vyrobená před třemi desítkami let ještě v bývalém Sovětském svazu. Ani tu ale rozhodně nelze považovat za moderní.

Práce pro domácí loděnice

BBN nyní navrhuje, aby se namísto dosavadních menších korvet pořídily větší a výkonnější fregaty. A tři nové ponorky by zase měly být vybaveny řízenými střelami s doletem minimálně tisíc kilometrů, což má plnit odstrašující úlohu.

Většinu těchto lodí mají postavit v polských loděnicích, i přesto, že žádná v současnosti nemá se stavbou ponorek zkušenosti. Pokud ovšem bude takové rozhodnutí přijato, pak zástupci polských loděnic nevidí důvod, proč by je ve spolupráci se zahraničními firmami nedokázali vyrobit.

Opozice plány kritizuje. Bývalý polský náměstek ministra obrany Czeslaw Mroczek v deníku Rzeczpospolita uvedl, že nejde o nic jiného než o megalomanské plány, které nemají s obranou Polska nic společného a vyjdou na velké peníze. „Doporučuji tvůrcům nové koncepce rozvoje polských vojenských námořních sil více realismu,“ doplnil stručně své hodnocení vojenský námořní expert Artur Bilski.