Země NATO se v roce 2014 zavázaly, že do deseti let zvýší své výdaje na obranu na dvě procenta HDP. Drtivá většina z nich to zatím nesplňuje. Na zvýšení obranných výdajů u evropských spojenců tlačí hlavně administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Cítíme se tímto cílem zavázáni,” prohlásila v sobotu Merkelová k několik let starému závazku. „Uděláme vše pro to, abychom ho naplnili,” přislíbila také. Německo zatím na obranu dává asi 1,2 procenta HDP.

Merkelová se v sobotu vyslovila pro zlepšení evropské spolupráce na obranném poli a posílení evropské obranyschopnosti. Evropská obrana ale podle ní nemůže být alternativou k NATO, musí se do něj začlenit.

Evropa se bez vojenské podpory USA neobejde

Kancléřka také zdůraznila, že se evropské země ani dnes neobejdou bez vojenské podpory Spojených států, například v boji proti islámskému terorismu. K jeho poražení je podle ní také důležité, že jsou do boje zapojeny muslimské země. Očekává přitom, že muslimské náboženské autority budou jasně dávat najevo, že se distancují od terorismu.

Ve svém projevu se šéfka německé vlády dotkla i vztahu s Ruskem, který ani léta po skončení studené války nepovažuje za stabilní a spolehlivý. Bude se snažit, aby se to změnilo.