„Začínáme od Osvětimi, ale budeme se věnovat i dalším táborům,“ přislíbil šéf IPN Jarosław Szarek, který hovořil o historické chvíli. Údaje o dozorcích jsou podle něj i odpovědí na mylná tvrzení o "polských koncentračních táborech". Ve skutečnosti šlo o nacistické tábory v okupovaném Polsku, resp. Osvětim byla za války přičleněna k Německu.

„Tato databáze je výsledkem dlouholetého bádání. Němci nařídili vězňům spálit dokumenty o táboře. Je jistým paradoxem, že v současnosti máme více seznamů obětí, než dokumentů o katech,“ uvedl ředitel osvětimského muzea Piotr Cywiński.

V databázi figuruje 8500 jmen esesáků, kteří v táboře působili od jeho vzniku do likvidace. „Několik desítek těchto lidí stále žije,” poznamenal list Gazeta Wyborcza.

Databáze je výsledkem vyšetřování, obnoveného komisí pro stíhání zločinů proti polskému národu v roce 2011 na základě práce profesora Aleksandra Lasika. Tomu se podařilo shromáždit údaje o celkem 25 000 esesácích, působících v koncentračních táborech v letech 1939 až 1945.
Posádka Osvětimi čítala v různých obdobích od několika stovek až po 4480 esesáků a 71 dozorkyň v lednu 1945, kdy tábor evakuovali před blížící se sovětskou armádou. Necelých 12 procent bylo po válce odsouzeno.