Protesty se mají konat v pěti desítkách měst.

"V pondělí 3. října nepůjdeme do práce či do školy. Vezmeme si dovolenou, volno kvůli péči o dítě, neplacené volno nebo využijeme jakoukoliv jinou legální možnost, včetně darování krve," nabádají organizátorky a vybízejí k pořádání protestů a happeningů, například v podobě procházek po korze v černém oblečení.

Dívky chtějí jen svá základní práva, vzkazuje jedna z protestujících žen na Twitteru.

Inspirací pro Polky mají být islandské ženy, které před čtyřmi desetiletími v boji o rovnoprávnost a spravedlivé platy ochromily celou zemi tím, že si 24. října 1975 vzaly na jeden den volno. Do práce tehdy nepřišlo 90 procent žen - a ani domácí hospodyňky nevařily, nepraly, neuklízely a děti svěřily mužům. O pár let později se ostrov dočkal první prezidentky - jako první v Evropě.

"Je to jen nápad. Bohužel, mezi Polkami není solidarity, co by se za nehet vešlo," míní herečka Krystyna Jandová, která s islandským příkladem původně vyrukovala. Protest sice chtějí podpořit desetitisíce, nicméně Polek je bezmála 20 miliónů.

Současný zákon o interrupcích platí v silně katolickém Polsku od roku 1993 a patří mezi nejvíce restriktivní v Evropě. Umožňuje umělé přerušení těhotenství ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu.
Nyní poslanci v prvním čtení podpořili naprostý zákaz interrupcí, až na případ, kdy by byl ohrožen život matky. Návrh zřejmě bude schválen, protože vládnoucí strana Právo a spravedlnost má většinou v obou komorách parlamentu.
V Polsku se uskuteční ročně méně než 2000 legálních potratů. Nevládní organizace ale odhadují, že interrupci podstoupí v zahraničí každý rok mezi 100 000 a 150 000 Polek.