Ulbig tvrdí, že „lidem prchajícím z válečných oblastí by mělo být jedno, kde budou přijati a získají pomoc, zda na české, nebo německé straně“. Podle jeho slov jde o ochranu. „Ta by jim měla být poskytnuta stejně na české jako na německé straně,“ je přesvědčený saský ministr vnitra. V Evropě podle něj neexistuje v tomto směru možnost volby.

Saský ministr momentálně prosazuje novou koncepci migrační politiky, která razantně, až na polovinu, snižuje počty migračních zařízení a přísně přehodnocuje nároky na ochranu běženců a případné získání azylu. Z nynějších 15 tisíc míst chce Ulbig ponechat asi 7500, z tohoto počtu by bylo 2400 míst jako rezerva. Do konce roku by chtěl Ulbig uzavřít 12 přijímacích zařízení pro migranty.

Skupinu Iráčanů chce ministr řešit kvůli tomu, že po uplynutí církevního azylu je podle dublinských dohod za azylové řízení zodpovědné Německo, upozorňuje DPA.

Do Česka nechtějí

Do Německa odešlo v dubnu 25 Iráčanů, všechny původně přivezl do Česka Nadační fond Generace 21 v rámci zvláštního programu. Skupina byla umístěna do uprchlického tábora v Drážďanech. Německý soud později rozhodl, že dvacet z nich má být vráceno do ČR. Pětice mohla v zemi zůstat, protože tam má rodinu. [celá zpráva]

Iráčané ale do Česka nechtějí. Tři zmizeli a sedmnácti se podařilo v červenci získat církevní azyl. Mluvčí Evangelické jednoty v Herrnhutu Erdmann Carstens se obává, že pokud bude skupina deportována do Česka, Praha je vzápětí pošle zpět do Iráku. Carstens tvrdí, že hledá s úřady řešení, ale odmítl poskytnout podrobnější informace o vývoji případu. [celá zpráva]

Přijetím celkem 153 křesťanských uprchlíků z Blízkého východu chtěla podle agentury DPA česká vláda demonstrovat ochotu převzít odpovědnost v uprchlické krizi, ačkoli v Evropské unii hlasovala proti přerozdělování běženců.