Podle zjištění listu někteří z azylantů krátkodobě navštívili země jako Sýrie, Afghánistán či Libanon.

Existenci takovýchto případů listu potvrdila i mluvčí Spolkového úřadu práce, byť dodala, že žádná statistika neexistuje. Azylanti jsou přitom podle listu evidováni jako nezaměstnaní.

Podle německé legislativy mají příjemci dávek v nezaměstnanosti ročně nárok na 21 dnů "dovolené", u níž nemusí uvádět místo pobytu. Takovou dovolenou musí nahlásit. Povinnost sdělovat lokalitu, kam se chystají, ale neexistuje.

Podle spolkového ministerstva vnitra mohou azylanti ve výjimečných případech cestovat i do země, z níž uprchli, aniž by přišli o status uprchlíka; například je-li jejich příbuzný těžce nemocný.

V neodůvodněných případech, jako je rekreace, však taková cesta může být podle evropských pravidel vnímána i tak, že v zemi nedochází k pronásledování. Při individuálním posouzení by tak mohl uprchlík o azyl přijít.