Jejich dramatický pokles však podle čerstvých statistik ukazuje zcela jiný obraz – samostatné Skotsko by možná uspělo s přijetím do Evropské unie, tam by však mělo větší deficit než kterákoli země EU včetně Řecka. Momentálně chybí ve skotské pokladně 14,8 miliardy liber (téměř 470 miliard korun).

Z nezávislého Skotska by to rázem udělalo „nejnemocnějšího muže Evropy“.

Propad cen ropy je třeba považovat za „nový normál“.Graeme Roy, univerzita ve Strathclyde

Příjmy Skotska z těžby ropy a plynu v Severním moři totiž spadly za poslední rok kvůli poklesu světových cen o šokujících 97 procent. Dnes přinášejí do skotské pokladny jen 60 miliónů liber (1,9 miliardy Kč), zatímco před rokem to bylo 1,8 miliardy liber a před deseti lety více než osm miliard liber – v tehdejší měně šlo až o 270 miliard korun ročně. Podle expertů se navíc nedá čekat v dohledné budoucnosti obrat k lepšímu.

„Nynější čísla je třeba brát vzhledem k prognózám na trhu s ropou a zemním plynem jako ,nový normál‘,“ varoval Graeme Roy z univerzity ve Strathclyde.

Utrácejí vesele dál

Skotské veřejné finance prohloubily v posledním fiskálním roce do konce března svůj schodek na 9,5 procenta HDP a jejich deficit byl více než dvojnásobkem celkového britského schodku. Ačkoli místní nacionalistická vláda dál a štědře zvyšuje sociální výdaje – prý aby tím poukázala na údajný kontrast s úsporami ve zbytku Británie –, náklady na ně za Skoty momentálně platí zbytek Spojeného království.

Skotské veřejné výdaje na osobu v posledním fiskálním roce vzrostly na 12 800 liber (405 tisíc korun), což je v průměru o 38 tisíc korun více než ve zbytku Spojeného království. Daňová výtěžnost na osobu je přitom oproti zbytku Británie nižší o 400 liber (12 600 korun), takže nacionalistická vláda vytváří permanentní ztrátu.

V referendu před dvěma lety ostatně odmítlo samostatnost na Británii 55 procent Skotů právě ze strachu, že se země odpojí od skutečného zdroje financování skotských veřejných služeb. Přesto skotská premiérka Nicola Sturgeonová i dnes prohlašuje, že „přestal platit starý argument, podle něhož Británie Skotsku poskytuje finanční zabezpečení“.

Jak Skotové hlasovali
Proti odchodu z EU se v červnovém referendu vyslovilo dvaašedesát procent Skotů
Celé Skotsko bez výjimky hlasovalo ve všech svých 32 volebních obvodech pro setrvání
Odmítnutí brexitu bylo přitom vyšší na skotském venkově než ve velkoměstech
Volební účast činila 67,2 procenta
V prvním referendu v roce 2014 se 55 procent hlasujících vyslovilo pro zachování současného postavení ve Velké Británii

Sen nacionalistů

Objev ropy u pobřeží Skotska přiživoval skotský nacionalismus od 70. let minulého století, nynější vývoj však veškeré naděje smetl ze stolu. Jistě, skotská vláda by si mohla vypůjčit. Jenže věřitelé mají rádi solventní, spolehlivé dlužníky. V případě Skotska by nebyla k dispozici žádná záruka či zkušenost vyjma bankrotu země z roku 1707, který vedl ke vzniku Spojeného království.

Sturgeonová zatím reaguje klasickým svalováním viny na jiné – špatné hospodářské vyhlídky Skotska prý způsobil červnový brexit. V referendu se většina Skotů vyjádřila pro setrvání země v EU a Sturgeonová poté nevyloučila další plebiscit o nezávislosti. Premiérka ráda debatuje a plamenně řeční a přitom nezatěžuje Skoty ekonomickými statistikami, nýbrž je vzrušuje řečmi o osudu národa. Skotská národní strana je stále u moci a tlačí na nové referendum o nezávislosti. „Ne že by nesměla. Jen by si měla přiznat, že cenou za nezávislost by byly drastické škrty, jaké nezažila žádná jiná evropská země,“ napsal deník The Daily Telegraph.