V Německu žije zhruba 2,8 miliónu obyvatel s tureckými kořeny. Většina z nich - 1,5 miliónu - má jen turecké občanství, kolem 800 000 má německou státní příslušnost a asi 530 000 jich má občanství obou států. Právě kolem Turků s dvojím občanstvím se debata v posledních dnech točí.

Obecně má Erdogan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) mezi Turky žijícími v Německu velmi silnou podporu. Při posledních parlamentních volbách v Turecku v listopadu 2015 se jich pro AKP vyslovilo 59,7 procenta z 570 000 hlasujících.

To je dokonce vyšší procento hlasů, než Strana spravedlnosti a rozvoje získala v samotném Turecku, kde pro ni hlasovalo přes 49 procent voličů.

ČTĚTE TAKÉ
Turky vytočilo, že Erdogan nemohl přes telemost promluvit k turecké demonstraci v Německu
Šéf rakouských Svobodných přirovnal pokus o převrat v Turecku k požáru Říšského sněmu

Ještě výrazněji se náklonnost německých Turků projevila po nezdařeném pokusu o puč z poloviny července, po němž Erdogan zahájil sérii čistek v armádě, státní správě i médiích. Někteří z německých komentátorů a politiků si proto kladou otázku, na čí straně vlastně zdejší Turci jsou.

Musejí se držet našeho práva a našich zvyklostí. Jejich loajalita musí patřit především NěmeckuVolker Kauder, šéf poslanců CDU

"Které zemi, které vládě patří loajalita protestujících s tureckými kořeny, kteří šli v Kolíně demonstrovat za prezidenta Recepa Tayyipa Erdoganova? Dále se musíme ptát: jaké politické ideály mají lidé, kteří oslavují hlavu státu, která využije puče jako příležitosti k tomu, aby masovým zatýkáním, zabavováním soukromého majetku a zákazy cestování otřásla základy pluralismu, tolerance, svobody vyjadřování a demokracie?" ptá se komentátor stanice Deutsche Welle Kersten Knipp.

"Občané s tureckými kořeny, kteří zde žijí, se musejí držet našeho práva a našich zvyklostí. Jejich loajalita musí patřit především Německu," vyjádřil své přesvědčení šéf poslanců největší parlamentní frakce CDU Volker Kauder, který s obavami pozoruje pokusy turecké vlády a AKP ovlivňovat německé Turky.

Zrušit dvojí občanství?

Pochybnosti vyjadřují němečtí politici, včetně zástupců sociální demokracie nebo zelených, zejména k působení organizace Ditib, která zastřešuje kulturní a náboženské spolky berlínských muslimů tureckého původu.

Ditib by podle nich měl dát najevo svou samostatnost. Není možné, aby skrze tuto organizaci zatahoval Erdogan svou politiku do německých mešit, míní.

Část komentátorů, včetně Knippa nebo komentátora časopisu Spiegel Jakoba Augsteina, došla k závěru, že je v důsledku aktuálního vývoje na čase zrušit možnost dvojitého občanství pro německé Turky.

Důležité je, zda lidé dodržují zákony. Jestli jim stát přijde dobrý, nebo špatný, do toho nikomu nic není Kristian Brakel, odborník na německo-turecké vztahy

Že by se příslušný zákon v brzké době měnil, ale nepovažuje za pravděpodobné odborník na německo-turecké vztahy z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP) Kristian Brakel.

"To, co se teď vyštrachalo, je politikum," řekl Brakel agentuře ČTK s tím, že mu to přijde absurdní. Debata o loajalitě občanů s tureckými kořeny mu dokonce připomíná 20. a 30. léta minulého století, kdy se v Německu řešilo, zda jsou německému státu dostatečně loajální zde žijící Židé.

Volkswagen Brouk s tureckou vlajkou v Istanbulu

Volkswagen Brouk s tureckou vlajkou v Istanbulu

FOTO: Petros Karadjias, ČTK/AP

"Je možné být nespokojený s vlivem, který má turecká vláda na německé Turky," souhlasí sice Brakel, zrušení dvojího občanství ale podle něj není cesta, jak věc řešit.

"Důležité je, zda lidé dodržují zákony. Jestli jim stát přijde dobrý, nebo špatný, do toho nikomu nic není," míní.