Článek
Mnohahodinovou diskuzi přes odpor opozice utnula koalicí prosazená pevná doba pro hlasování, asi tři desítky přihlášených poslanců se v ní k plánovaným projevům už nedostaly. Kabinet měl pro prosazení novely dostatečnou většinu. Sněmovna přehlasovala veto hlasy 104 přítomných koaličních poslanců. Potřeba jich bylo nejméně 101. Proti hlasovalo 72 přítomných zákonodárců opozice.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) změnu zdůvodnila tím, že současná pravidla jsou příliš přísná. Podle nich by strukturální deficit veřejných financí v roce 2027 mohl dosáhnout nejvýše 1,25 procenta HDP, což by podle ní znamenalo stlačit schodek státního rozpočtu zhruba k 150 miliardám korun.
Nový fiskální plán ministerstva financí, který schválila Evropská komise, počítá pro rok 2027 s deficitem veřejných financí 2,8 procenta HDP. Do roku 2030 má klesnout na 1,2 procenta.
Pavel zákon vetoval v červenci. Varoval, že zásadně mění pravidla, podle nichž bude současná i budoucí vláda hospodařit s veřejnými penězi. Podle prezidenta novela ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zároveň oslabuje kontrolu Sněmovny nad veřejnými penězi. Podobně jako opozice zdůvodňoval Pavel své veto. Podle něj novela dává vládě i některé pravomoci, které jsou z jeho pohledu „částečně v rozporu s ústavou, protože snižují parlamentní kontrolu ve prospěch vlády“.
Prezidentovi i opozičním zákonodárcům vadí mimo jiné to, že by vláda při zhoršení bezpečnostní situace mohla zvýšit schválené výdaje až o deset procent bez předchozího schválení Sněmovnou.
Návrh také umožňuje zvyšovat výdaje na obranu nad schválený rámec až do roku 2036. Výdaje na obranu nad hranicí dvou procent HDP se přitom nebudou započítávat do schválených výdajových rámců. Obdobná výjimka se týká strategických infrastrukturních staveb. Vláda navíc v některých případech získá možnost provádět změny v rozpočtech vybraných kapitol bez předchozího souhlasu rozpočtového výboru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve prezidentovo veto odmítl jako „nezodpovědné, nepromyšlené a aktivistické“. Podle něj Pavel svým rozhodnutím ohrožuje zdravotnictví, obranyschopnost, výstavbu škol, bezpečnost i energetické projekty. Babiš zároveň tvrdil, že prezident potvrzuje svou roli „lídra opozice“.
Rozpočet by podle Schillerové nešlo sestavit
Pro vládu je novela zásadní především kvůli přípravě rozpočtu na příští rok, jehož schodek může podle dosavadních propočtů být kolem 350 miliard korun. Podle současných pravidel by však musel klesnout z letošních 310 miliard na nejvýše 150 miliard. Babiš i ministryně financí Schillerová tvrdí, že tak prudké snížení deficitu není reálné bez zásadního zásahu do fungování státu.
Schillerová prezidentovo veto kritizovala. „Jak chce pan prezident současně požadovat vyšší výdaje na obranu a zároveň trvat na pravidlech, která by pro příští rok neumožňovala schodek nad hranicí 150 miliard korun?“ ptala se. Podle ní nejde o dvě oddělené otázky, ale o jednu rozpočtovou rovnici. „Bez našeho zákona by byl rozpočet nesestavitelný, neměl-li by být v rozporu se zákonem,“ prohlásila.
Šéfka státní kasy zároveň odmítla, že by vláda změnou pravidel otevírala cestu k bezbřehému zadlužování. Novelu podle svých slov obhajuje proto, aby bylo možné sestavit „odpovědný, realistický a transparentní rozpočet“.
Možnost navýšit výdaje až o deset procent při zhoršení bezpečnostní situace podle Schillerové vychází z doporučení bezpečnostních složek a výsledků národních a aliančních vojenských cvičení. „Stát, který má dokonale napsané procedury, ale není schopen včas jednat, své občany neochrání,“ dodala.
Opozice se chce obrátit na Ústavní soud
Opozice naopak tvrdí, že vláda si změnou pravidel uvolňuje ruce pro další zadlužování. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob upozornil, že se nerozhoduje pouze o rozpočtu na příští rok, ale o pravidlech pro všechny další vlády. „Nerozhodujeme o jednom rozpočtu, ale o pravidlech pro všechny další rozpočty,“ řekl.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib návrh označil za snahu schovat některé výdaje mimo výdajový limit. „Snažíte se tvářit, že úroky z dluhů neexistují. Přiznejte se k tomu, že prostě chcete nasekat ty dluhy,“ prohlásil.
Opozice tvrdí, že novela oslabí nejen fiskální pravidla, ale i parlamentní kontrolu nad tím, jak vláda s veřejnými penězi nakládá. Po přehlasování prezidentského veta chce napadnout zákon u Ústavního soudu. ODS už dříve uvedla, že má podstatnou část ústavní stížnosti připravenou.
