Ve spolkové zemi, která sousedí s Jihočeským krajem, vládne od loňského roku koalice konzervativní Rakouské lidové strany (ÖVP) a pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Přijatým opatřením by chtělo vedení Horních Rakous do roku 2019 ušetřit kolem 72 miliónů eur (asi 1,9 miliardy korun).

Nově stanovená částka 520 eur se skládá ze základních 365 eur (9900 korun), na které má nárok každý žadatel o azyl, a dalších 155 eur (4200 korun), které jsou bonusem za projevenou snahu se integrovat.

Aby tyto peníze migrant dostal, bude muset podepsat "integrační dohodu", navštěvovat kurzy němčiny a absolvovat školení, která zlepší jeho budoucí uplatnění na trhu práce.

Je to nezákonné, tvrdí opozice

Podle kritiků opatření – především zemských poslanců sociální demokracie a strany Zelených – rakouské soudy usnesení parlamentu zruší, neboť na jeho základě dochází k nerovnosti mezi domácími příjemci sociálních dávek a žadateli o azyl.

Nevládní organizace varovaly, že by snížení dávek mohlo vést ke vzniku ghett a nárůstu kriminality mezi migranty.

Rakouský spolkový ministr práce a sociálních věcí, sociální demokrat Alois Stöger, čtvrteční rozhodnutí hornorakouského sněmu rovněž ostře kritizoval.

"Pokud si někdo myslí, že snížením dávek ušetříme peníze, pak to není pravda. Slumy v Bruselu či Paříži jsou mnohem, mnohem dražší. Za ně zaplatíme možná o pár měsíců později, ale o to víc," řekl.

Rakouská agentura APA upozornila, že snížení dávek v jedné spolkové zemi může vytvořit tlak na další spolkové země, aby přijaly stejné opatření. Jinak by totiž musely počítat s tím, že na jejich území přijdou nespokojení žadatelé o azyl z Horních Rakous.