Podobných případů jsou v SRN stovky. „Zjistit přesnou statistiku je nemožné,“ řekl Focusu odborník na islám a právník Mathias Rohe. Nezletilé manželky mezi uprchlíky registrují jen některé spolkové země. Úředníci na mnoha místech neměli s přílivem migrantů sílu sílu zjišťovat takové podrobnosti.

Jen v Severním Porýní-Vestfálsku a Bádensku-Württembersku jde o zhruba 350 případů, tvrdí Rohe s tím, že údaj za celé Německo bude daleko vyšší. Chybějí například informace z Bavorska, kde žije srovnatelný počet běženců.

Jednotný právní výklad

Alija s Amirem žijí právě v Bavorsku. Od loňského srpna vystřídali několik míst. Nejprve spolu byli krátce v Řezně a Schweinfurtu, potom byli přesunuti do Aschaffenburgu. Tam ale společná pouť manželů skončila. Úřad pro mladistvé odeslal Aliju do Obhutu.

Od té doby se manželé snaží domoci toho, aby mohli žít opět spolu. Soudy se nyní dohadují, zda svatbu uznat, nebo naopak Aliju jako nezletilou dívku chránit. Případ se dostal až k Nejvyššímu soudu v Karlsruhe a případ manželů Aliji a Amira se zřejmě stane precedentem.

„Je nutné najít konsenzus a mít jednotný výklad právních norem,“ tvrdí Rohe. Policie a úředníci jsou prý podobnými případy zahlceni.

Nevěsta v devíti letech

V Německu se může manželství uzavírat od 18 let, v ojedinělých případech lze povolit sňatek už v 16 letech. Ze zemí, odkud proudí běženci do Německa, však pravidla pro uzavírání manželství nejsou zcela jasná. Alija se za Amira v Sýrii provdala, když jí bylo 14 let. V dalších státech bývá věk nevěst dokonce ještě nižší.

„Například v Jemenu je legální uzavřít manželství už v devíti letech,“ řekl Rohe. Sám řešil případ dívky, která byla provdána v 11 letech, ve 13 letech už měla roční dítě a žila s manželem a jeho rodinou v Německu, kde žádali o azyl. Právě pro tyto případy je podle něj nutné, aby nejvyšší soud rozhodl.

„Máme zde novou situaci. Přicházejí k nám tisíce lidí, kteří neznají naše právo. My musíme mít jasné argumenty, jak jim vysvětlit náš právní systém,“ uzavřel.