Exploze čtvrtého bloku jaderné elektrárny v severoukrajinském Černobylu zasáhla v roce 1986 Bělorusko velmi těžce. Znečištěna radioaktivitou byla podle expertů téměř čtvrtina běloruského území s více než 3600 městy a obcemi. Ukrajina i Bělorusko byly tehdy ještě součástí Sovětského svazu.

Nejvíce byly postiženy Brestská, Homelská a Mahiljovská oblast, které leží na jihu a jihovýchodě země. V oblastech se zvýšenou radioaktivitou ještě dnes žije přes 1,1 miliónu obyvatel, což je 12 procent běloruské populace.

Tady není žádné nebezpečí. Jak se můžete bát radiace?běloruský farmář

Na okraji „zakázané zóny”, tedy zamořeného okolí někdejší elektrárny, se podle agentury AP prodává čerstvé mléko. Jeho vzorek reportéři dopravili do minské laboratoře, která zjistila desetinásobně vyšší úroveň radioaktivních izotopů stroncia, než povoluje norma běloruského ministerstva zemědělství pro bezpečnost potravin. Laboratoř nebyla s to prozkoumat, zda se ve vzorku případně nacházejí i složitější izotopy.

Požití potravin kontaminovaných stronciem-90 může způsobovat onkologická a další onemocnění.

Žádné nebezpečí

Farmář Nikolaj Čebenok, hospodařící 45 kilometrů od Černobylu, se AP hrdě pochlubil, že od svého stáda denně získává dvě tuny mléka, ze kterého místní podnik Milkavita vyrábí hlavně sýr „parmezán”, vyvážený zejména do Ruska.

Firma Milkavita odmítla jako „nemožné” uznat, že zpracovává radioaktivní mléko, a tvrdila, že její vlastní testy prokazují, že stopy radioaktivních izotopů v dodávkách jsou hluboko pod normou.

„Tady není žádné nebezpečí. Jak se můžete bát radiace?” divil se farmář, jehož hospodářství se nachází asi dva kilometry od „zakázané zóny”.

Reportáž vyvolala značný zájem v Rusku, které je hlavním odběratelem běloruských potravin. Jejich vývoz představuje 15 procent z celkového běloruského exportu, poznamenal server Newsru.com.

Jedinečné zkušenosti

Autoritářský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že Bělorusko má jedinečné znalosti a zkušenosti z překonávání následků jaderných katastrof, které mohou být vkladem pro rozvoj lidské civilizace.

Lukašenko, který za sovětských dob býval ředitelem státního zemědělského podniku, po svém příchodu k moci v roce 1994 pozastavil program přesídlování lidí z okolí „zakázané zóny” a naopak spustil program rozvoje zemědělské výroby na této půdě.

Uznávaný běloruský výzkumník Juryj Bandažeuski, který tuto politiku kritizoval, byl uvězněn pod záminkou korupce, ale ochránci lidských práv označili jeho případ za politický. Nyní za přispění Evropské unie pokračuje v Kyjevě ve výzkumu onkologických následků Černobylu.