Evropská média proto návrh hodnotí jako největší možný přesun suverenity jednotlivých členských zemí do Bruselu od vzniku společné evropské měny.

Podle návrhu komise by členské státy měly dát agentuře na ochranu vnějších hranic Frontex k dispozici 1500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní.

Zlepšit by se mělo také technické vybavení Frontexu, které by mohli využívat pohraničníci jednotlivých členských zemí. Mělo by se tak zabránit případům z minulosti, kdy například Řecko nemělo dostatek přístrojů na snímání otisků prstů a registraci běženců.

Ihned zazněla kritika

Řada evropských politiků ale už před představením návrhu ve Štrasburku vyjadřovala značnou nelibost k možnosti nasazení evropské pohraniční stráže i přes odpor dotčené země.

Například polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski uvedl, že by se v případě takové pohraniční stráže jednalo o "nedemokratickou strukturu, u níž by nikdo nevěděl, komu se zodpovídá".

Je to diktát, zuří Maďaři

Pochybnosti vyjádřil také šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. "Nebudu podporovat převzetí hraničních kontrol na základě diktátu," uvedl.

Podporu má plán Evropské komise naopak u Německa, Francie či Nizozemska.

Česko je pro

Už dopoledne záměr Evropské komise posílit kontrolu vnějších hranic EU přivítal i český premiér Bohuslav Sobotka, podle nějž vychází z návrhů, které česká vláda dlouhodobě v rámci EU prosazuje.

"Byla to právě Česká republika, která už před několika měsíci navrhla zřízení společné evropské pohraniční stráže. Opakovaně jsem toto téma otevíral i na jednáních Evropské rady. Jsem proto velmi rád, že tato myšlenka získává jasnější obrysy," uvedl premiér.

"Jsme připraveni do evropské pohraniční stráže okamžitě vyslat naše policisty či další potřebné experty," dodal. Česko podle Sobotky od počátku diskuze o řešení migrační krize zdůrazňovalo, že posílení ochrany vnějších hranic má význam také pro zachování schengenského systému.