„Jste v čínských vodách, jaké máte úmysly? Tak zněla první otázka,“ prozradil deníku The Guardian kapitán torpédoborce USS Lassen Robert Francis a dodal, že jeho posádka odpověděla v souladu s pokyny, že je jejím úkolem „chránit právo na užívání moře a vzdušného prostoru pro všechny národy na základě mezinárodního práva“.

Číňané svou otázku opakovali pořád a pořád dokola. Pak se ale cosi změnilo. Američané se na moři tisíce kilometrů od domova začali nudit, a tak zkusili zavolat Číňanům v trochu jiném stylu.

Letecký záběr z filipínského průzkumného letounu ukazující čínské aktivity na Spratlyho ostrovech.

Letecký záběr z filipínského průzkumného letounu ukazující čínské aktivity na Spratlyho ostrovech.

FOTO: Reuters

„Před několika týdny jsme se bavili s jednou lodí, která nás sledovala. Čínskou lodí. Vzali jsme telefon a mluvili s nimi ve stylu ´Nazdar kluci, co děláte v sobotu? Měli jsme pizzu. Co jíte vy? A co děláte v sobotu? My se chystáme na Halloween´,“ vzpomíná kapitán Francis.

Jsme jako vy

„Chtěli jsme jim ukázat, že jsme normální námořníci. Že máme rodiny, stejně jako oni,“ dodal.

Číňané odpověděli v plynulé angličtině a rozhovořili se o tom, odkud jsou, kolik mají dětí a kde byli na dovolené. Přátelská konverzace pak probíhala po celých deset dní, po které čínské plavidlo americký torpédoborec poblíž Spratlyho ostrovů pronásledovalo.

„Celou dobu byli velmi srdeční. I když jsme ostrovy míjeli. Když se loučili, řekli nám, už s vámi dál nebudeme, šťastnou cestu, doufáme, že se ještě uvidíme,” vzpomíná kapitán.

Obrat o 180 stupňů

Jen pár dní před tím přitom čínský deník Global Times, který je napojen na vládnoucí komunistickou stranu, Američanům vyhrožoval vojenskou silou. „V případě, že Spojené státy zásadním způsobem naruší stěžejní čínské zájmy, armáda povstane a použije sílu,“ varoval list.

Oněmi „stěžejními zájmy“ je podle citovaného deníku pásmo devatenácti kilometrů kolem rozšiřovaných částí Spratlyho ostrovů.

Spratlyho ostrovy

Spratlyho ostrovy

FOTO: David Ryneš, Yahoo Maps

Číňané si nárokují 90 procent Jihočínského moře a Washington má obavy, že rozšíření souostroví má poskytnout zázemí vojenským základnám, které začnou tyto nároky vynucovat.

Americké satelitní snímky už na nich odhalily budovaná vojenská zařízení, včetně radarů a ranvejí.

Pokud tedy přijde řeč na Spratlyho ostrovy, jsou politici pokaždé na nože. Už v květnu Peking pobouřil průlet amerického průzkumného a monitorovacího letounu. Tehdy ale čínská obsluha radaru příliš milá nebyla. Pilotům slovně vyhrožovala a říkala jim, ať „vypadnou”. [celá zpráva]