„Nastal čas, abychom se zabývali politickými aspekty sídla (europarlamentu), protože se v poslední době mnoho lidí ptá na smysl a efektivnost evropských institucí,“ prohlásila podle serveru Politico někdejší francouzská europoslankyně a bývalá starostka Štrasburku Catherine Trautmannová.

Právě ona stojí v čele zmiňované iniciativy, kterou ovšem minulý týden podpořila také skupina šestnácti europoslanců z frakce evropských lidovců (EPP).

Sídlo v Bruselu potřebuje komplexní rekonstrukci

Pro Štrasburk hovoří dva hlavní argumenty; Podle zakládajících smluv sjednocené Evropy je oficiálním sídlem Evropského parlamentu právě tato alsaská metropole na německo-francouzském pomezí a minulý měsíc navíc vyšlo najevo, že sídlo v Bruselu nutně potřebuje (a již připravuje) nákladnou rekonstrukci svých budov.

Možnost, že by se Francie vzdala privilegia mít Europarlament na svém území, navíc na začátku roku výslovně odmítl prezident Francois Hollande.

„Francie nikdy nepřipustí, jakoukoliv úpravu stávajícího statusu města Štrasburk, jakožto sídla Evropského parlamentu,“ řekl šéf Elysejského paláce poté, co Štrasburku a přilehlému regionu schválil přidělení dotace ve výši téměř miliardy eur (téměř 27,1 miliardy korun).

Ročně vyletí komínem pět miliard

Současná praxe je taková, že se většina jednání odehrává v Bruselu a sídlo ve Štrasburku je tedy 317 dní v měsíci prázdné. Mezi oběma městy proto musí dvanáctkrát ročně putovat 10 tisíc lidí a tuny dokumentů.

To vše vyjde na 180 miliónů eur, tedy v přepočtu na 4,9 miliardy korun ročně.

Zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku

Zasedání Evropského parlamentu do Štrasburku vyjde na miliardy.

FOTO: Vincent Kessler, Reuters

Náklady na pendlování oběma městy europoslanci, včetně některých českých, kritizují dlouhodobě.

Pavel Svoboda, zvolený do Evropského parlamentu za KDU-ČSL, sice připomněl, že byl Štrasburk vybrán záměrně, jakožto symbol evropského usmíření, zároveň ale dodal, že by se daly vynakládané peníze využít efektivněji.

„I když je dnes třeba si připomínat, že mír v Evropě není samozřejmost, považoval bych za účelnější, aby peníze, které EU vynakládá na putování Evropského parlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem, byly vynaloženy na efektivnější propagaci myšlenky evropské mírové spolupráce. Třeba formou audiovizuálních pořadů a jiných kulturních projektů,“ sdělil Novinkám.

Stejně jako Svoboda volá po jediném sídle v Bruselu Jan Zahradil (ODS). „Otázka jediného sídla Evropského parlamentu se poprvé začala seriózně projednávat v roce 2010, z iniciativy naší frakce Evropských konzervativců a reformistů. Od té doby se nám podařilo získat pro tuto věc většinu europoslanců. I letos jsme podávali pozměňovací návrhy, které ovšem předseda parlamentu Martin Schulz vůbec nepřipustil k hlasování,” uvedl.

Umístění parlamentu pouze do Štrasburku je podle něj nereálné. „Návrh mít jedno sídlo 400 kilometrů daleko od ostatních klíčových institucí je ve skutečnosti pouze snaha celou iniciativu zasazující se o jedno sídlo podkopat a zablokovat, vzhledem k absolutní nereálnosti umístění parlamentu jen ve Štrasburku," dodal Zahradil.

Myšlenku, že by měl europarlament sídlit na jediném místě, podporuje evropská veřejnost. V roce 2007 podpořilo příslušnou online petici 1,27 miliónu lidí.