„Řekněme si to upřímně, dokud bude válka v Sýrii a teror v Libyi, uprchlická krize neskončí,“ uvedl Juncker. Lidi, kteří utíkají před válkou s dětmi, nezastaví podle jeho názoru ani moře, ani žádné ploty a bariéry.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Poskytnout útočiště je základní právo, které patří mezi základní mezinárodní hodnoty, na něž nesmíme zapomínat,“ zdůraznil Juncker. Připomněl v této souvislosti historii Evropy, která je plná uprchlíků. Zmínil exil po francouzské revoluci, útěky Židů, Romů, exodus před Hitlerem i po španělské občanské válce, ale i lidi prchající z komunistických zemí po povstání v Maďarsku v roce 1956 a po invazi do Československa v roce 1968 i statisíce lidí, kteří byli nuceni uprchnout ze svých domovů během jugoslávské krize.

Musí se toho zúčastnitkaždý, a doufám, že tu nebudou negativní výhradyJean-Claude Juncker

„Málokdy jsme hrdí na evropský odkaz. Evropa je přístavem stability. Můžeme na to být hrdí a nesmíme se bát,“ řekl Juncker a dodal: „Máme prostředky na to, abychom pomohli těm, kteří utíkají před válkami.”

Evropě se podle jeho slov nedaří v oblasti solidarity mezi členskými státy. „Členské státy, kam přichází nejvíce migrantů, a to Itálii a Řecko nemůžeme opustit, aby se s tím vypořádaly samy,“ zdůraznil.

Tvrdí, že Evropská komise problém nezanedbává: „Už v květnu jsme navrhovali mechanismus na přemístění 40 tisíc uprchlíků. Nyní přicházíme s druhým krokem, s přemístěním dalších 120 tisíc uprchlíků z Řecka, Maďarska a Itálie.“ Podle něj by to mělo být povinné. „Musí se toho zúčastnit každý, a doufám, že tu nebudou negativní výhrady.“

Nejen přerozdělování

Juncker však neskončil jen u otázky přerozdělování migrantů mezi členské země. Zdůraznil, že je potřeba zjednodušit azylové řízení. „Proto komise přichází se seznamem bezpečných zemí, ze kterých lidé na azyl nárok nemají,“ uvedl. Jsou na něm nově zařazeny všechny balkánské země, tedy Kosovo, bývalé jugoslávské republiky Makedonie nebo Bosna a Hercegovina. Podle něj země, které usilují o vstup do EU, jsou bezpečné a ty země, které by byly vyškrtnuty z tohoto seznamu, by ztratily šanci na vstup do EU.

„Musíme rozlišovat mezi skutečnými azylanty a těmi, kdo na to nárok nemá,“ řekl Juncker.

Vyslovil se také pro zachování schengenského prostoru volného pohybu, který je symbolem evropské integrace. Zdůraznil ale potřebu posílit ochranu vnějších hranic, i když to bude stát peníze.

V projevu se také soustředil na klíčový aspekt řešení krize v místech, kde vznikají. „Zmobilizovali jsme miliardu, abychom stabilizovali humanitární pomoc v Sýrii a abychom se věnovali situaci uprchlíků v sousedních zemích - v Libanonu, Turecku a Jordánsku.“ Dodal, že zvládají herkulovský úkol, když mají na svém území čtyři milióny uprchlíků ze Sýrie, což je mnohem více, než kolik by se mělo přerozdělit v Evropě.

„Potřebujeme silnější zahraniční politiku Evropy,“ dodal Juncker s tím, že se připravují aktivity v diplomatickém angažmá řešení krize v Sýrii a v Libyi, aby se stabilizovala situace na Blízkém východě i v severní Africe. Sám ale přiznal: Nechci vytvářet dojem, že se krize s uprchlíky rychle vyřeší. To, že budeme vracet lodě a zapalovat tábory, to není Evropa.“

Další otázky EU

Zmínil i vytvoření svěřeneckého fondu pro uprchlíky a to, že se vytváří permanentní mechanismus pro řešení dalších uprchlických krizí. V této souvislosti jmenoval Ukrajinu. Dodal ale, že EU podporuje Ukrajinu, i když „demonstrace na Majdanu nebyly jen o demokratizaci a touze žít v EU“. Dodal, že pobaltské státy i Polsko si musejí být jisté, že „solidarita není prázdným slovem“ a že hranice jsou nedotknutelné, což bral jako vzkaz Moskvě.

Upozornil i na nutnost dosáhnout závazné klimatické dohody, protože pokud by se tak nestalo, mohli by do Evropy mířit další běženci, které by postihly změny klimatu. „Evropská unie není v nejlepším stavu, nemůžeme však sedět se založenýma rukama a pouze kritizovat,“ dodal na závěr. Krátce předtím zmínil papírové draky z Bruselu: ”Evropská politika je zbyrokratizovaná, předávkovala nařízení.“ Hovořil proto o nutné odbyrokratizaci a zjednodušení pravidel, což ale podle něj neznamená, že se ustoupí od pravidel.

„Znám slabé stránky Unie, ale vím, jak byl tento kontinent slabý bez Unie,“ řekl ještě na odchodu od řečniště.