Senát krajského soudu pod vedením soudce Juraje Považana rozhodl, že soud nižší instance vykonal vše potřebné při dokazování toho, že žalobce nepůsobil jako vědomý spolupracovník StB. „Jeho evidence jako agenta je v rozporu se skutečným stavem. Vyplývá to nejen z výpovědí svědků, ale také ze spisů Ústavu paměti národa,“ uvedl soud v odůvodnění rozsudku.

Babišův právní zástupce byl s rozsudkem spokojen. „Tento rozsudek jsme očekávali. Spravedlnost zvítězila,“ uvedl právník Vojtech Agner.

Ředitel Ústavu paměti národa (ÚPN) Ondrej Krajňák byl zklamán. Ústav podle něj předložil archivní dokumenty, které dosvědčují, že agent Bureš (Babiš) byl evidován ve dvanácti svazcích.

„Podpisy pracovníků StB dokazují, že tyto spisy byly hodnověrné. Pro ÚPN je rozčarováním, že tyto důkazové materiály nebyly akceptovány,“ řekl.

Krajňák vyjádřil rozčarování také nad tím, že soud zohlednil mnohdy rozporuplné výpovědi bývalých příslušníků StB. „Dnes uplynulo právě 70 let od vzniku StB. Rozhodnutí krajského soudu považujeme za nešťastné pro Slovensko, protože jsme dovolili bývalým příslušníků StB, aby nám přepisovali dějiny,“ konstatoval šéf ÚPN.

Estébáci přepisují historii, tvrdí ředitel

Krajňák už dříve řekl, že rozhodnutí soudu považuje za smutný den pro slovenskou justici. Neměli bychom dovolit, aby nám přepisovali historii estébáci,“ reagoval po loňském verdiktu.

Právě jeho úřad se proti loňskému rozhodnutí soudu první instance odvolával. Okresní soud Bratislava I totiž před rokem konstatoval, že ve svazcích StB byl Babiš evidován jako agent neoprávněně.

Soudkyně loni v červnu v odůvodnění rozsudku uvedla, že přelíčením nebylo prokázáno, že navrhovatel byl evidován jako agent a že by vědomě spolupracoval s StB jako agent. „Z předložených důkazů vyplývá, že jméno agent Bureš se v těchto svazcích nachází, ale vědomá spolupráce navrhovatele tímto prokázána nebyla,“ řekla soudkyně.

Vědomou spolupráci popírá

ÚPN na Slovensku spravuje archivní svazky StB a Babiš na něj podal v roce 2012 žalobu. Úřad totiž disponuje svazky, podle nichž se Babiš v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho komunistická tajná policie získala jako agenta s krycím jménem Bureš.

Podle Krajňáka žaloba vůbec neměla na ÚPN mířit, protože „ústav spisy neevidoval, neorganizoval Státní bezpečnost, tudíž nemůže nést následky takovýchto soudních sporů,“ uvedl Krajňák. „To je stejné, jakoby někdo žádal od Muzea Slovenského národního povstání, aby nesl důsledky nacistických zločinů,“ dodal.

Věrohodné svědectví estébáků? diví se Kalousek

Babiše se u soudu zastali bývalí důstojníci StB. „Zpráva o získání agenta Bureše není pravdivá,“ uvedl před soudem někdejší důstojník StB Július Šuman. Další bývalý důstojník StB Andrej Kuľha zase řekl, že archivní svazky vedené na Babiše ukazují pouze na nevědomou spolupráci.

Babiš se osobně zúčastnil pouze prvního stání u soudu a vědomou spolupráci s StB popřel. „Je to od začátku zmanipulované. Nikdy jsem nic nepodepsal,“ uvedl tehdy ministr. Připustil pouze, že jako pracovník podniku zahraničního obchodu Petrimex přicházel s příslušníky StB do styku.

Místopředseda TOP 09 a Babišův názorový oponent Miroslav Kalousek má o rozhodnutí soudu pochybnosti.

„Je na každém, aby si sám zvážil, jak věrohodně může působit rozhodnutí, které je založeno na svědectví dvou estébáků,“ řekl Právu Kalousek.

ÚPN chce nyní prostudovat rozsudek a zvážit další kroky. „Dnešní rozhodnutí je precedentem i pro další rozhodnutí a hrozí další žaloby. Agenti mohou následně žádat případně i odškodnění,“ dodal Krajňák.