„Jsou z toho vidět reálné záměry ruských tajných služeb v Zakarpatsku,” napsal server zakarpattya.net.

Rusínská organizace podle ruské agentury oslovila kromě českých i slovenské a maďarské zastupitele a zároveň zaslala svůj požadavek Radě Evropy, Evropské komisi, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a OSN. Odvolává se přitom na referendum v roce 1991 o „zvláštní samosprávě”, v němž se prý většina obyvatel Zakarpatska vyslovila pro autonomii. [celá zpráva]

Tu ale Kyjev Zakarpatsku nikdy nepřiznal a Rusíny považuje za Ukrajince.

V parlamentu nic nevědí

V parlamentech v Česku a na Slovensku zatím o podobné inciativě nic nevědí. Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) prostřednictvím mluvčího Jiřího Nováčka zároveň ohledně statusu Zakarpatska uvedl, že jde o záležitost ukrajinského státu.

Kyjev pohlíží na snahy o posílení zakarpatské samosprávy s nedůvěrou, mimo jiné i proto, že část Rusínů hledá oporu pro své politické plány v Moskvě. Vůdce zakarpatských autonomistů Petro Gecko, který se označuje za „předsedu vlády Podkarpatské Rusi”, je stíhán ukrajinskou policií kvůli podezření z ohrožování územní celistvosti státu. Ukrajinská média publikovala řadu odhalení, v nichž prezentovala rusínské aktivisty jako agenty ruské tajné služby.

Virtuální akce

Letos na jaře vytvořili na západě Ukrajiny představitelé národnostních menšin Rusínů, Maďarů a Rumunů Shromáždění zakarpatských národností, které má sjednotit snahu o prosazení jejich menšinových práv. V ukrajinských médiích se však vzápětí objevila dementi údajných účastníků schůzky, kteří nejenže popírali svou účast, ale i to, že by o schůzce věděli anebo že by se akce odehrála.

Podobně nyní zakarpattya.net o údajném jednání „koordinační rady” v Mukačevu tvrdí, že šlo jen o „virtuální akci” a „imitaci” činnosti rusínských organizací v podání kremelských struktur. Údajní rusínští předáci jsou prý jen „loutky” a v „kremelském projektu” si obstarali živobytí – avšak místo avizovaných masových akcí dosud nedokázali dát dohromady víc než pár desítek vůdců a aktivistů. Úspěch, anebo zmaření plánů Kremlu v regionu, kde prý Moskva postupuje ruku v ruce s Budapeští, požadující autonomii maďarské menšiny, podle serveru nadále záleží na samotných obyvatelích Zakarpatska.

Zakarpatská oblast osídlená Rusíny a silnou maďarskou menšinou se během převratu na Ukrajině loni v únoru po jistém váhání přihlásila k novému vedení. I rusínská Národní rada přijala prohlášení, v němž podporuje kurz Kyjeva na integraci s Evropou, na demokratizaci a decentralizaci země.
Dnešní Zakarpatská oblast nesla mezi lety 1918 a 1938 název Podkarpatská Rus a byla nejvýchodnější částí předválečného Československa. Po maďarské okupaci během druhé světové války region v roce 1945 Československo odevzdalo Sovětskému svazu, po jeho rozpadu v roce 1991 pak Zakarpatsko připadlo Ukrajině.