Přestože pro změnu hlasovalo 71,8 procenta účastníků shromáždění, podle rozhodnutí soudu ani taková většina nestačí, píšou Lidové noviny. "Jedná se o změnu cílů organizace. A v takovém případě je potřeba souhlas naprosto všech členů," citoval z odůvodnění list.

Mnichovský soud zamítl změnu stanov už před měsícem, ale vedení SL podle Lidových novin o verdiktu své členy neinformovalo. Sdružení se proti rozhodnutí správního soudu odvolalo.

Novinku odklepli v únoru 

Změnu stanov odsouhlasili účastníci dvoudenního setkání představitelů SL na konci letošního února. Z interních pravidel tak zmizely formulace o právu na domovinu a o vrácení zkonfiskovaného majetku. Nově se ve stanovách hovořilo o odmítání protiprávního vyvlastňování.

Některé sudetoněmecké organizace proti předložené změně protestovaly a označovaly ji za neoprávněnou, protože změnu vedení SL neprojednalo s členskou základnou.

Odpor proti úpravě stanov panuje i mezi členy landsmanšaftu. "V členské základně je proti této změně 60 procent lidí," řekl listu Augsburger Allgemeine místopředseda bavorské organizace landsmanšaftu Felix Vogt Gruber.

Trnem v oku Benešovy dekrety 

Mnozí se obávají, že změna stanov může v konečném důsledku znamenat, že landsmanšaft přestane odmítat Benešovy dekrety, na jejichž základě byli po druhé světové válce sudetští Němci odsunuti z Československa.

Podle dekretů přišlo po druhé světové válce zhruba 2,9 miliónu sudetských Němců o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni.

SL dekrety dlouhodobě kritizuje, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští politici na ně ale pohlížejí jako na "právně vyhaslé".