„Předsednictvo nyní uvedlo do chodu reformní proces, který naši předchůdci považovali za nutný už od konce 60. let, ale stále ho tlačili před sebou. Nyní se ho podařilo uzavřít. A úspěch nám dává za pravdu,” řekl předseda bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffen Hörtler. „Připravenost Čechů spolupracovat s námi při zpracování bezpráví spáchaného při vyhnání zřetelně vzrostla po přijetí našich reforem,” doplnil.

Hörtlerova slova, který za změnu stanov poděkoval nejvyššímu představiteli SL Berndu Posseltovi, odměnilo několik tisíc shromážděných sudetských Němců dlouhým hlasitým potleskem. Jen ojediněle zaznívaly nesouhlasné hlasy.

Sudetští Němci vypustili v březnu ze stanov zmínky o právu na domovinu a o vrácení zkonfiskovaného majetku. Namísto toho nyní stanovy mluví o odsouzení nezákonných vyvlastňování kdekoli ve světě a o vytvoření spravedlivého uspořádání, v němž bude garantováno právo národů na sebeurčení.

Zhruba 2,9 miliónu sudetských Němců podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše přišlo po druhé světové válce o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni z bývalého Československa. Krajanské sdružení dekrety dlouhodobě kritizuje, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští představitelé na ně ale pohlížejí jako na „právně vyhaslé”.