NSA se zřejmě zajímala o evropský zbrojní koncern EADS, leteckého výrobce Eurocopter (nyní Airbus Helicopters) či o francouzské úřady. Cílem sledování mohli být zřejmě i politici.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Německá rozvědka údajně poskytla Američanům na jejich žádost zpravodajská data až ve 40 000 případech týkajících se Evropy. Der Spiegel uvedl, že šlo o IP adresy a mobilní telefonní čísla.

Německé kancléřství, pod které rozvědka spadá, bez dalších podrobností uvedlo, že byly v činnosti zpravodajské služby zjištěny určité nesrovnalosti. Předseda parlamentního vyšetřovacího výboru pro činnost NSA Patrick Sensburg řekl, že případem se zabývá německá prokuratura, která parlamentní výbor požádala o nahlédnutí do některých dokumentů. Dodal také, že výbor již pomoc přislíbil, neboť jde o věc společného zájmu. Prokuratura ale agentuře DPA popřela, že by se na vyšetřování podílela.

Že BND spolupracuje s Američany nad schválený rámec, se předpokládalo už v roce 2008. Pořádně se to ale začalo řešit v roce 2013, kdy vyšel najevo skandál s odposlechy NSA. Za skandálem stály informace zveřejněné Edwardem Snowdenem. Posléze vyšlo najevo, že NSA neměla problém odposlouchávat mobilní telefony v Evropě, spekulovalo se, že terčem byla i německá kancléřka Angela Merkelová.

„U BND byly zjištěny technické a organizační nedostatky,“ uvedl v prohlášení mluvčí kancléřky Steffen Seibert. Dodal, že vláda ale nemá žádné důkazy o masivním odposlouchávání německých a evropských občanů.