Silné postavení si zachovala populistická Strana Finů, která bude mít v zákonodárném sboru druhý nejvyšší počet poslanců.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ve dvousetčlenném parlamentu bude mít Finský střed 49 křesel, populisté získali 38 mandátů a dosud vládní konzervativci z Národní koaliční strany (KOK) o jeden mandát méně. Důležitou roli při vytváření možných koalic zřejmě sehraje i středolevá Sociálnědemokratická strana (SDP) se 34 mandáty. Do parlamentu se probojovaly i další čtyři menší strany včetně Svazu zelených a Levicového svazu Finska.

Premiér Stubb už vítězným centristům pogratuloval a uznal porážku. Jednání s vůdci ostatních stran má Sipilä zahájit již dnes.

Nevyloučil koalici s populisty

Konečné výsledky voleb by měly být oficiálně vyhlášeny v polovině týdne. Třiapadesátiletý Sipilä do té doby nechce být oficiálně pověřen sestavením vlády a odmítl sdělit, s kým by mohl jít do koalice. Podle agentury Reuters dal ale šéf Finského středu již najevo, že se nebrání koalici se Stranou Finů (dříve Praví Finové), přestože by to mohlo zkomplikovat vztahy s evropskými partnery. Strana Finů nesouhlasí s mezinárodními záchrannými programy a podporuje myšlenku, podle které by Řecko coby jeden z příjemců mezinárodní finanční pomoci mělo opustit eurozónu.

Volby se uskutečnily v době, kdy skandinávská země prožívá hlubokou hospodářskou krizi. Ekonomické otázky se proto staly hlavním tématem předvolební kampaně. Hlasování se zúčastnilo 70 procent ze 4,5 miliónu oprávněných voličů, o půl procenta méně než při posledních volbách v roce 2011.