GCHQ, která se zaměřuje na elektronickou komunikaci, si stáhla e-maily novinářů z amerických a britských médií jako BBC, Reuters, The Guardian, The New York Times, The Sun, NBC, The Washington Post a francouzský Le Monde.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

The Guardian upřesnil, že tak učinila jednorázově v jeden listopadový den roku 2008 během deseti minut v rámci testování nového systému na třídění dat z komunikací po optických vláknech, které slouží pro vysokorychlostní přenosy po internetu.

Žurnalisté jako bezpečnostní hrozba

Šlo o zhruba 70 tisíc e-mailů od nejrůznějších uživatelů, mezi nimiž ale byla i žurnalistická komunikace, jako například korespondence mezi reportéry a redaktory ohledně připravovaných článků. The Guardian podotkl, že nic nenasvědčuje, že GCHQ stahovala novinářské maily cíleně, údaje si však uložila a sdílela je na své interní síti, kde byly dostupné všem zaměstnancům s bezpečnostní prověrkou.

Guardian vytvořila hierarchickou klasifikaci bezpečnostních hrozeb, do níž vedle kategorií teroristů a hackerů patří i kategorie „investigativní novináři“. Deník také cituje z dokumentu jiné britské rozvědky, který mimo jiné upozorňuje na investigativní novináře „zaměřující se na obranná témata ať už kvůli zisku, či na základě toho, co považují za veřejný zájem“.

„Všechny skupiny novinářů a reportérů se mohou ve snaze získat úřední informace, na něž nemají právo, pokoušet formálně či neformálně oslovit i personál ne zrovna ve službě,“ dodává dokument. Takový přístup podle něj „znamená skutečnou hrozbu“ a vyzývá zaměstnance, aby podobné pokusy „okamžitě hlásili“ svým nadřízeným.

Cameron požaduje větší přístup k datům

Zpráva přichází poté, co přední britští redaktoři a právníci napsali otevřený dopis premiéru Davidu Cameronovi, v němž protestují proti rostoucímu riziku špehování novinářů na základě protiteroristického zákonu se zkratkou RIPA z roku 2000. Ten umožňuje státním orgánům tajně sledovat osoby podezřelé z terorismu bez souhlasu soudce.

Podle The Guardian vládní konzervativci navíc připravují nový zákon, který zaručí, že žádný komunikační kanál nezůstane mimo pravomoci úřadů. Norma prý půjde dál než plány oživení sporného zákona o komunikačních datech, který odmítli koaliční liberálové. Zmíněný zákon čelil vlně kritiky a vysloužil si přezdívku „čmuchalská charta“.

Cameron těsně po teroristických útocích v Paříži řekl, že britské tajné služby potřebují širší pravomoci pro přístup k doprovodným komunikačním datům i k obsahu komunikace.