Agentuře TASR to potvrdila mluvčí krajského soudu Magdaléna Blažová. Podrobnosti rozhodnutí zveřejní soud později.

Rodina Jana Antonína Bati žádala na základě loňského rozhodnutí okresního soudu vyplacení náhrady za majetek ve výši jedné miliardy eur (27,5 miliardy Kč). Tento návrh sice slovenské ministerstvo financí letos odmítlo s odůvodněním, že čtveřice žadatelů nepředložila požadované listiny, příbuzní Bati ale chystali podat novou žádost.

Do Baťova impéria patřila na Slovensku čtyři průmyslová centra: Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany. Prostřednictvím akciové společnosti vlastnil Baťa také Bojnický zámek.

Baťovi potomci se soudí i v Česku

Česká justice očistila Baťovo jméno už v roce 2007 a také v ČR se Baťovi potomci soudí o náhradu škody za majetek, který stát obuvníkovi vzal po druhé světové válce kvůli údajné spolupráci s nacisty. V jiném sporu o náhradu za znárodněný majetek v minulosti neuspěla jedna z dědiček, Brazilka Dolores Liljana Bata Arambasic.

Česká republika nikdy nevyplatila za Baťův výrobní a obchodní komplex žádnou náhradu, ačkoli ji předpokládaly takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě byl znárodněn Baťův majetek v bývalém Československu.

Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil.