Karadžić je obžalován z odpovědnosti za genocidu spáchanou srbskými silami v letech 1992-1995, kdy Bosnu a Hercegovinu sužovala občanská válka. V samostatném procesu se v Haagu ze stejných zločinů zodpovídá i bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić.

"Doživotní vězení je jediný odpovídající trest," zdůrazňuje se v dokumentu, který úřad hlavního žalobce ICTY zveřejnil tři dny před zahájením přednesu argumentů obžaloby a obhajoby. "Pod vedením Karadžiče jeho podřízení a ti, kteří s nimi spolupracovali, vyháněli, zabíjeli, mučili a týrali stovky tisíc Muslimů a Chorvatů," dodává se v materiálu.

Obžaloba je přesvědčena, že Karadžić spolu s Mladičem a s již zesnulým srbským a jugoslávským exprezidentem Slobodanem Miloševičem zahájili po rozpadu bývalé Jugoslávie v roce 1991 etnické čistky v určitých částech Bosny. Chtěli tak pronásledováním Muslimů, Chorvatů a příslušníků dalších nesrbských národností vytvořit etnicky čisté zóny.

Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině si vyžádal kolem 100 000 mrtvých. Zhruba 2,2 miliónu obyvatel kvůli němu muselo opustit domovy.

Trvá na nevině

Karadžić, kterému je nyní 69 let, se především zodpovídá za masakr u Srebrenice, při němž srbské síly povraždily na 8000 zajatých muslimských mužů, včetně chlapců a starců. Tato událost je považována za největší masakr v Evropě od druhé světové války.

Souzen je exprezident bosenské Republiky srbské i kvůli zločinnému obléhání Sarajeva, které trvalo 44 měsíců a stálo životy 10 000 lidí.

Někdejší bosenskosrbský politický vůdce, kterého zadržela policie v Srbsku v roce 2008, ale trvá na své nevině. Proces s ním začal v březnu roce 2010 a rozsudek se neočekává před koncem příštího roku.