Ještě před týdnem se zdálo, že politici ve Westminsteru usnuli na vavřínech, sebejistí, že Skotové budou příští čtvrtek v referendu hlasovat „Ne“, tedy pro zachování unie. Jen málokdo si připouštěl, že by lidová konzultace mohla dopadnout jinak a už vůbec nikdo neplýtval energií tím, aby si představoval, jak by Británie vypadala bez Skotska. Poté ale přišel průzkum z minulého víkendu, podle nějž stoupenci nezávislosti poprvé získali převahu: pro nezávislost se vyslovilo 51 procent dotázaných, proti bylo 49 procent.

Alistair Darling, vůdce hnutí za setrvání Skotska ve Spojeném království a bývalý britský ministr financí označil výsledky průzkumu za „budíček“ – ještě před měsícem totiž příznivci svazku s Anglií, Walesem a Severním Irskem vedli před podporovateli samostatnosti o celých 22 bodů. „Jsme nyní v situaci, kdy poměr v referendu může ovlivnit každý jednotlivý volič,“ připustil Darling.

Panika, která se ve Westminsteru začala šířit, přiměla politiky k okamžité reakci: už v neděli ministr financí George Osborne Skotům slíbil další kroky vedoucí k větší autonomii v oblasti daní, sociální politiky a rozpočtu.

Na znamení podpory Skotska na sídle vlády v Downing Street 10 byla vztyčena skotská vlajka. Konzervativní premiér David Cameron spojil síly dokonce s vůdcem opoziční labouristické strany Edem Milibandem a oba v doprovodu vicepremiéra Nicka Clegga ve středu vyrazili do Skotska, aby místní přesvědčili o výhodách unie.

Den poté pak do Glasgowa vyrazil z Londýna vlak s asi 60 labouristickými poslanci a členy stínové vlády. Moc vřelého uvítání se jim ale nedostalo. „Vítejte, naši říšští vládcové!“ přivítal je pokřikem u nádraží muž, který pak do megafonu upevněného na svém kole pustil „Imperiální pochod smrti“ z filmu Hvězdné války.

Ústavní krize

Cameron se po průzkumu okamžitě sešel s královnou Alžbětou II. a média po jejich jednání informovala, že podle zdrojů z královského paláce je panovnice „zděšena“ možností, že by Skotsko Spojené království opustilo. Takový scénář by zřejmě spustil ústavní krizi: nezávislost Skotska by totiž mohla přidat odvahy stoupencům jednotného Irska, zesílit volání po silnějším Velšském národním shromáždění, po více pravomocích pro anglické regiony a dokonce po anglickém parlamentu.

Vítězství „Ano“ by pravděpodobně stálo post současné stranické lídry a do krize by se dostala i vláda. Rozčarovaná nálada Angličanů v případě odtržení Skotska by pak mohla donutit strany, aby požadavkům Edinburghu čelily s větší tvrdostí a bez poklon, což by podstatně zkomplikovalo „sametový rozvod“. Kvůli obavám z budoucího vývoje se už otřásly trhy a britská libra poklesla vůči dolaru na nejnižší hodnotu od loňského listopadu. „Důsledky jsou upřímně řečeno nepředstavitelné,“ svěřil se nejmenovaný člen londýnského kabinetu.

Měna, ropa, A-zbraně
V referendu 18. září lidé budou odpovídat na otázku: Mělo by být Skotsko nezávislou zemí?
Zvítězí-li ANO, následuje jednání o měně, rozdělení dluhu, zásob ropy i plynu a o A-lodích.
Nezávislost by pak vstoupila v platnost pravděpodobně 24. března 2016.

Bude Skotům líp?

„Skotsko stojí na rozhraní dějin“ a má „životní příležitost vybudovat spravedlivější a více prosperující zemi,“ ujišťuje šéf skotské vlády Alex Salmond, který je lídrem kampaně za nezávislost. Ale sám dobře ví, že vítězství nezávislosti by bylo krokem do neznáma.

Salmond voličům opakuje, že Skotsko si udrží britskou libru a že se budou mít líp, než předtím. „Skotsko by skončilo v hluboké recesi spojené s odlivem kapitálu, odchodem finančního sektoru a zrušením britských pracovních míst ve státní správě. Mzdy by poklesly zhruba o 10 procent,“ stojí ovšem v analýze společnosti Credit Suisse z tohoto týdne.

Skotsko by se také jako malý stát muselo znovu ucházet o členství v EU, což by asi vetovalo Španělsko kvůli secesionistickým náladám v Katalánsku, podotkl list The Independent.

I Salmondův slib, že se země zbaví britských jaderných zbraní, je přinejmenším problematický: kontrastuje totiž s ujištěním nacionalistů, že Královskému loďstvu na pět až deset let pronajmou námořní základnu Fasbane, kde kotví i ponorky s jadernými střelami Trident, dodal list The Guardian.

Nezávislé Skotsko by se navíc zřejmě muselo rozhodnout mezi zvýšením daní nebo škrty ve státních výdajích, protože ve svých analýzách podle expertů přecenilo množství ropy a plynu v Severním moři, s jejichž výnosy počítá.

Poslední průzkumy ovšem zase ukázaly, že převažují odpůrci osamostatnění.