„Pokud zavedou sankce související s energetikou či další omezení našeho finančního sektoru, budeme nuceni odpovědět asymetricky,” řekl Medvěděv na plán dalších sankcí připravovaných EU.

Moskva zvažuje odvetná opatření v letecké dopravě, dodal premiér: „Vycházíme z toho, že máme přátelské vztahy s partnery, a proto je nebe nad Ruskem otevřené. Ale pokud nás omezí, budeme muset reagovat. Pokud západní přepravci budou létat mimo náš vzdušný prostor, může to vést ke krachu mnoha leteckých společností, které i tak balancují na hraně přežití... Byli bychom rádi, kdyby si to naši partneři uvědomili.”

Pokud by aerolinky nemohly létat přes Rusko, spotřebovaly by při letech do některých destinací více paliva. Jestliže by se zákaz týkal jen leteckých společností ze zemí EU, ty by byly silně postiženy a padly by v konkurenci dopravců, kteří by přes Rusko létat mohli.

Medvěděv je přesvědčen, že většina politiků si uvědomuje, že sankce nepomáhají k míru na Ukrajině. Podle ruského premiéra ale převládají „setrvačnost myšlení” i pokušení „využít sílu v mezinárodních vztazích”.

Rosněfť v problémech

Medvěděv rovněž přislíbil, že pokud státní ropná firma Rosněfť bude potřebovat peníze na obsluhu dluhu, je stát připraven jí postupně poskytnout státní pomoc až 1,5 biliónu rublů (863,2 miliardy Kč). Vládní zdroje minulý měsíc uvedly, že ředitel Rosněfti Igor Sečin požádal o 1,5 biliónu rublů z jednoho z investičních fondů Ruska, protože musí do konce letošního roku splatit dluh 440 miliard rublů. Dalších 626 miliard rublů bude potřebovat v příštím roce.

Zadlužila se loni při převzetí rusko-britské firmy TNK-BP. Peníze firma potřebuje, aby mohla překonat západní sankce. Rosněfť se na celkové produkci ropy v Rusku podílí 40 procenty.

„Ukrajinská krize, bohužel, pokračuje. Je to strašná tragédie. Ale doufám, že bude urovnána za pomoci dobré vůle ukrajinského vedení a s využitím návrhů, které předložilo Rusko,” řekl ruský premiér.