Zpráva o nalezení víc než 1400 uměleckých děl v hodnotě okolo miliardy eur na Gurlittově mnichovské adrese vyvolala zájem množství lidí z různých koutů světa, kteří si nárokují navrácení obrazů.

Podle německých celních úřadů bylo ale nejméně 315 obrazů zabavených nacisty v rámci jejich tažení proti „zvrhlému umění“ z veřejných muzeí. To znamená, že už tehdy byly veřejným majetkem. Jejich původní majitelé nebo jejich dědicové se tedy pravděpodobně nenajdou, respektive nebudou mít nárok.

V případě nejméně 194 dalších obrazů ale možná na základě dokumentů nalezených v Gurlittově bytě budou vyšetřovatelé moci dokázat, že je židovští obchodníci museli prodat pod nátlakem. Majitelé anebo jejich potomci tedy mají šanci získat je zpět.

Podle celního úřadu panují také pochyby, zda bude Gurlitt stíhán, ačkoliv ho vyšetřují kvůli podezření z daňových podvodů a přijetí kradeného majetku, uvedl Focus.

Je pořád doma, tvrdí reportéři

Policie provedla razii v Gurlittově bytě už loni v únoru. Po výslechu ho bez obvinění propustila.

Prokuratura tvrdí, že Gurlitt „zmizel“. Podle dvojice reportérů francouzského týdeníku Paris Match ale žije dál ve svém bytě. Novináři tvrdí, že na něj o víkendu narazili v sousedství. Stařec se s nimi odmítl bavit. Údajně ale sotva srozumitelně pronesl: „Potlesk ze špatné strany je ta nejhorší věc“.

Gurlitt žil podle magazínu Focus roky v ústraní a občas některý z obrazů, který zdědil po svém otci Hildebrandovi Gurlittovi, prodal. Ve sbírce nechyběla díla Pabla Picassa, Augusta Renoira, Henriho Matisse, a dokonce neznámé obrazy od Marka Chagalla a Otta Dixe.