Hlavní obsah

Švýcarský prokurátor oceňuje změnu přístupu ČR ke kauze MUS

– Ženeva/Brusel

Lepší spolupráci českých úřadů od začátku loňského roku ocenil švýcarský generální prokurátor Michael Lauber v souvislosti s procesem kolem Mostecké uhelné společnosti (MUS), který začne v pondělí ve švýcarském městě Bellinzona. V rozhovoru, který ve středu přinesl švýcarský list Le Temps, Lauber naznačil, že případ patří k nejsložitějším, jaké švýcarská prokuratura kdy řešila.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Alegorie spravedlnosti

Článek

Na dotaz, zda je před zahájením procesu optimistou, Lauber řekl, že od "podání obžaloby (v říjnu 2011) a dneškem se svět změnil". "Po politických změnách v České republice začátkem roku 2012 cítíme skutečnou vůli v celé věci pokročit, na rozdíl od přístupu Prahy během vyšetřování. Tento nový vítr by mohl během procesu pomoci," řekl Lauber. List Le Temps uvedl, že naopak "do konce roku 2011 Česká republika dělala vše pro to, aby švýcarským vyšetřovatelům ztížila práci".

Švýcarská prokuratura obžalovala bývalé manažery MUS Antonína Koláčka, Oldřicha Klimeckého, dnes již zesnulého Luboše Měkotu, Petra Krause a Marka Čmejlu a Belgičana Jacquesa de Grooteho. V ČR byla šestice českých exmanažerů obžalována loni v červnu.

Průtahy při vyšetřování kauzy MUS vedly k později staženým kárným žalobám na bývalého pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu a další tři žalobce. ČR se chtěla dodatečně připojit k trestnímu řízení ve Švýcarsku, ale s odvoláním neuspěla.

Zablokovali 14 miliard

Lauber připustil, že vzhledem k tomu, že jde o české občany, české doly a peníze, které přes Švýcarsko jen prošly, tak se v rámci interních debat na švýcarské prokuratuře ozývaly hlasy zpochybňující, zda by Švýcarsko mělo celou věc vyšetřovat. "Někteří se domnívali, že bude nutné toho nechat. Vzhledem k situaci v Praze v roce 2011 byla taková otázka na místě, ale nakonec padlo rozhodnutí žalobu podat," uvedl generální prokurátor.

"Pokud proces vyhrajeme, ukážeme, že Švýcarsko přebírá odpovědnost na mezinárodní úrovni a že bojujeme proti nepravostem, k nimž došlo na našem území," řekl Lauber. Připomněl také, že švýcarské úřady zablokovaly na švýcarských účtech v souvislosti s vyšetřováním kolem 660 miliónů švýcarských franků (13,9 miliardy korun).

Pokud by obžaloba ve všech bodech prohrála, tak by to nebylo ideální, připustil Lauber, protože "ve hře jsou milióny a museli by je zaplatit Švýcaři". Prokurátor zmiňoval náklady spojené s vyšetřováním a soudem.

Školní případ pro prokuraturu

V souvislosti s tím, zda je proces kolem MUS nejsložitějším případem v historii švýcarské generální prokuratury, Lauber po dlouhém váhání řekl, že nemá rád superlativy. "Ale složitost celého případu nelze podceňovat. Na každý pád to bude pro prokuraturu opravdu školní případ," dodal.

Na otázku, zda nemohla být švýcarská justice v této záležitosti zneužita, Lauber řekl, že "tady bylo velké riziko, které se při tomto druhu případů objevuje". Připustil v této souvislosti, že "vyšetřování určitě začalo rychle".

Podle Le Temps začalo hned druhý den po výslechu v červnu 2005 švýcarského finančního poradce Alaina Aboudarama, který na celou kauzu upozornil. Le Temps napsal, že si Aboudaram najal de Grootea jako konzultanta, ale dostali se v roce 2000 do sporu kolem půl miliónu dolarů. Aboudaram tvrdil, že je de Grooteovi půjčil, ale ten to popíral s tím, že mu jeho společník tuto částku dlužil. Na každý pád se Aboudaram snažil tyto peníze získat i od společností, které de Groote v ČR řídil a jedna se podílela na privatizaci MUS, píše Le Temps.

Když se Aboudaramovi nepodařilo peníze dostat zpět, poslal v prosinci 2004 švýcarským úřadům čtrnáctistránkový dopis, ve kterém vylíčil údajné praní špinavých peněz. Ty podle něj umožnily pozdějším obžalovaným získání společnosti MUS, píše Le Temps.

V červnu 2005 byl Aboudaram pozván k výslechu na prokuraturu. Den poté bylo zahájeno vyšetřování, které postupně zahrnulo i šest Čechů a nabylo nynějších rozměrů, uvedl Le Temps.

Reklama

Výběr článků

Načítám