„Demokracie se rozpadá. Na vůli lidí se nikdo neptá a není v parlamentu zastoupena. Vláda připravuje voliče o jejich hlasy prostřednictvím dezinformací, vyvíjí tlak na ústavní orgány jako parlament a ústavní soud a činí dalekosáhlá rozhodnutí ve výborech, které nemají žádnou demokratickou legitimitu,” uvádí se v prohlášení.

Alternative für Deutschland si proto přeje „ukončení eura“. Nahradit by ho měly národní měny či měny menších celků, než je 17členná eurozóna. Iniciativa požaduje také konec pomocného fondu pro zadlužené země měnové unie.

Dilema z poválečné dominance

Podobné nálady a hnutí nejsou v Evropě neobvyklé, většinou však za nimi stojí extrémní pravice či populisté. Vznik Alternative für Deutschland ale podpořila řada předních ekonomů a zástupců akademické obce. Jejím hlavním iniciátorem je profesor makroekonomie Bernd Lucke, který byl 33 let členem strany křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové, než před dvěma lety odešel na protest proti pomáhání zadluženým zemím.

Německo navíc stálo s Francií na počátku vzniku myšlenky společné měny evropských zemí a je ekonomickým dynamem eurozóny, s nímž unie stojí a padá.

Hlavní německé strany jsou stále pro zachování eura, i když se jim nelíbí nutnost finančně vypomáhat zemím, jako je Řecko. Euroskeptické hlasy tlumí mimo jiné obavy, aby Němci nebyli v reminiscenci na nacismus viněni z nacionalismu a přezíravé dominance.

Zástupci Alternative für Deutschland mají v plánu zaregistrovat hnutí jako politickou stranu v polovině dubna. Není jasné, zda bude moci kandidovat v podzimních volbách, k tomu ho musí podpořit nejméně 2000 lidí v každé spolkové zemi. Podle průzkumu agentury TNS-Emnid pro týdeník Fokus je ale 26 procent Němců ochotno podpořit svým hlasem stranu, která by měla v programu konec eura.