Odborníci znovu analyzovali kosterní nálezy z jedenácti známých španělských nalezišť, nyní k tomu ale využili vylepšené postupy k odfiltrování později usazených molekul uhlíku. Tato nová metoda se nazývá ultrafiltrací. Výsledek ukázal, že kosti jsou starší, než se dosud předpokládalo.

Pokud se výsledky studie potvrdí, pak to zpochybní teorie o možném spolužití a možná i vzájemném křížení mezi neandrtálci a moderním člověkem Homo sapiens, které se v této oblasti mohlo dít po tisíce let. Lidé dnešního typu se zde podle předpokladů začali usazovat před 42 000 lety.

Ve Španělsku těžko přežili déle

"Výsledky naší studie ukazují na značné problémy s datací posledních neandrtálců na území dnešního Španělska," uvedl Thomas Higham z Oxfordské univerzity, který se zabývá určováním stáří biologického materiálu pomocí radiouhlíkové metody. "Je nepravděpodobné, že neandrtálci přežili v této oblasti déle, než se jim podařilo kdekoli jinde na evropské pevnině."

Studie však zcela nevylučuje možnost, že neandrtálci v oblasti vymřeli až v doposud předpokládané době před 35 000 lety. Výzkum totiž komplikuje skutečnost, že kvůli teplému podnebí na Pyrenejském poloostrově rychle degraduje klíčový protein využívaný při radiouhlíkové dataci.

Neandrtálci (Homo neanderthalensis) se poprvé objevili asi před 400 000 lety a obývali rozsáhlá území sahající od dnešní Británie na západě až po Sibiř na východě. Nejsou přímými předky moderního člověka, ale slepou vývojovou větví.