„Pracuji od osmnácti let. Ostatní nemají žádnou snahu, chtěli by všechno zdarma a pracovat se jim nechce,“ řekl televizi Markíza.

Všichni ostatní obyvatelé osady jsou bez práce. Anton Oračka však úřad práce nezná. Už celých čtyřicet let odjíždí brzo ráno do práce do Kežmarku. Vynechal pouze dva roky, kdy byl na vojně. „Řekl jsem si, že pokud budu moct, budu pracovat až do smrti,“ dodal.

Ostatní obyvatelé mu prý dům závidí. Sám zastává názor, že kdo chce, práci si najde a udrží.

Oračko nikdy nedostával sociální dávky, nikdy neměl v práci absenci a šéf si ho nemůže vynachválit. Řidič popelářského vozu Bartolomej Blaščák na kolegu rovněž nedá dopustit.