Z desetimiliónového Běloruska asi milion lidí pracuje v zahraničí, většina z nich v sousedním Rusku, na Ukrajině, v Polsku a Litvě.

Lukašenkův dekret se týká 13 000 zaměstnanců v devíti státem kontrolovaných dřevozpracujících závodech a asi tří tisíc stavebních dělníků, kteří se podílejí na modernizaci těchto závodů. Pracovníci musejí podepsat nové pracovní smlouvy, v nichž je doložka, že pokud ze svého zaměstnání odejdou, budou muset vrátit veškerou mzdu, kterou dostali od podepsání pracovní smlouvy. Úřady srazí tyto peníze ze mzdy v novém zaměstnání. Ti, kdo nezískají nové zaměstnání, budou posláni zpět na svá pracoviště a rovněž budou muset zaplatit pokutu.

Zákon z dob nevolnictví

Kritikové srovnávají tato opatření s nevolnictvím a varují, že se tím jen prohloubí ekonomické problémy země.

"Lukašenko se vrací k otroctví," řekl šéf nezávislého diskusního fóra Jevgenij Preigerman. "Strašná hospodářská situace a útěk pracovníků do jiných zemí donutil Lukašenka vzít do ruky hůl a snažit se řešit problémy tímto barbarským způsobem."

Lukašenko, kterému se přezdívá "poslední diktátor v Evropě", stojí v čele Běloruska od roku 1994. Svoji vládu si prodloužil pomocí referenda, které Západ velmi kritizoval jako nedemokratické. Běloruský předák, velký obdivovatel Ruska, ponechal většinu ekonomiky v rukou státu, nesmiřitelně potlačuje opozici a nezávislá média.

Evropská unie nedávno kvůli porušování lidských práv prodloužila o další rok sankce vůči Bělorusku, které se týkají zákazu vstupu běloruských politiků a podnikatelů do schengenského prostoru. Omezují také podnikání firem z členských států EU s některými běloruskými partnery.