Gotovina a Markač byli původně uznáni vinnými z vražd, perzekuce a rabování soukromého majetku chorvatských Srbů během konfliktu v bývalé Jugoslávii v první polovině 90. let. V pátek však soudce Theodor Meron rozhodl, že k žádnému spolčení s cílem podnikat zmíněné zločiny nedošlo. Žalobci se proti verdiktu nebudou odvolávat.

Loňské odsouzení Gotoviny bylo významným krokem, který zlepšil image soudu v srbských očích, protože většinu odsouzených tvořili Srbové. Ukázal, že rameno spravedlnosti není vychýlené jen na jednu stranu.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Po vynesení rozsudku vypukly v Záhřebu oslavy

Osvobozující verdikt Srby pobouřil. Vicepremiér Rasim Ljajić oznámil, že „haagský tribunál ztratil veškerou důvěryhodnost“.

Gotovina vinu popíral. [celá zpráva]

Mnozí Chorvati tohoto věrného následovníka prezidenta Franja Tudjmana berou jako hrdinu. Páteční osvobozující verdikt a rozhodnutí o okamžitém propuštění vítaly na hlavním náměstí v Záhřebu nadšeně tisíce lidí, uvedla stanice BBC.

Gotovina velel na konci války v Bosně operaci Bouře, která byla namířena proti chorvatským Srbům. Chorvatská armáda využila oslabení Srbů ve válce v Bosně a dobyla zpět Republiku Srbská Krajina, kterou vyhlásili Srbové po jednostranném odtržení Chorvatska od Jugoslávie v roce 1991. Při ofenzivě a v následných akcích bylo zabito nejméně 150 srbských civilistů a 150 000 až 200 000 jich bylo nuceno uprchnout.

Osvobození aktéři balkánských válek:
Ivan Čermak (narozen 1949) - Generál chorvatské armády byl během ofenzivy proti samozvané Republice srbská Krajina v roce 1995 velitelem jednotek u Kninu, obviňovaných z etnických čistek proti krajinským Srbům. Později vedl v Kninu a okolí státní správu. Souzen byl spolu s Antem Gotovinou a Mladenem Markačem, soud jej loni v dubnu osvobodil pro nedostatek důkazů, zatímco Gotovinovi tehdy vyměřil 24 let a Markačovi 18 let vězení. Dnes ale odvolací tribunál zrušil i tyto tresty.
Sefer Halilović (1952) - Někdejší velitel bosenské armády, který se po roce 1992 podílel na jejím vybudování, byl obviněn z válečných zločinů v souvislosti s masakrem 62 chorvatských civilistů v roce 1993. Muslim Halilović čelil obvinění, že masakru nezabránil, soud jej však v roce 2005 osvobodil, protože žalobci nebyli schopni dokázat, že Halilović měl odpovědnost za vojáky, kteří se masakru dopustili. Ke stejnému závěru dospěl o dva roky později i odvolací soud.
Ramush Haradinaj (1968) - Bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a od března 2004 do prosince 2005 premiér Kosova byl obviněn mimo jiné z odpovědnosti za vraždy, pronásledování, znásilňování a kruté zacházení se srbskými, romskými a také albánskými civilisty, kteří byli označeni za kolaboranty se Srby. Soud jej v dubnu 2008 osvobodil pro nedostatek důkazů, jeho zástupce přitom pro podíl na mučení poslal na šest let do vězení. V červenci 2010 ale odvolací tribunál vrátil celý proces k novému projednání.
Milan Milutinović (1942) - Někdejšího srbského prezidenta z Miloševičovy éry (v úřadu 1997-2002) žalobce vinil z podílu na zločinech spáchaných za války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Konkrétně byl podezírán z účasti na organizaci rozsáhlých deportací asi 800.000 Albánců. Milutinoviče tribunál v únoru 2009 osvobodil, pět jeho spoluobviněných včetně bývalých šéfů generálního štábu a tajné služby ale soud poslal do vězení na 15 až 22 let.
Naser Orić (1967) - Muslim, někdejší velitel armády Bosny a Hercegoviny v oblasti Srebrenice, byl nejprve v roce 2006 za nepřímý podíl na zavraždění a mučení zajatých Srbů během války v letech 1992 a 1993 odsouzen ke dvěma letům vězení, v odvolacím řízení v roce 2008 byl však soudem všech obvinění zproštěn. Odvolací soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že jednotliví pachatelé zločinů nebyli dostatečně identifikováni, a není proto jasné, zda se skutečně jednalo o Oričovy podřízené.
    zdroj: ČTK