Článek
Je tento ultrapravičák, který se přiznal k odpálení nálože ve vládní čtvrti v Oslo a k masakru v táboře mladých socialistů s celkem 77 oběťmi v červenci 2011, chladnokrevný zabiják, nebo psychicky vyšinutý muž? Média se shodují, že soud může rozhodnout tak i tak.
Pokud se soud přikloní k tomu, že atentátník, který tvrdí, že zabíjel, aby zachránil Evropu před ustupováním agresivnímu islámu a před „kolaborantským“ levičáctvím, je nepříčetný, převezou ho na psychiatrii. V opačném případě zřejmě dostane nejvyšší trest − 21 let za mřížemi s možností opakovaného prodlužování po pěti letech až do konce života.
Anders Behring Breivik u soudu
| Rozhodnou psychiatři |
|---|
| Soudcům v rozhodování o duševním zdraví obžalovaného měl pomoci názor psychiatrů, ti však ve dvou nezávislých zprávách dospěli k opačným závěrům. |
| V první expertize loni na podzim dvojice psychiatrů uvedla, že Breivik trpí paranoidní schizofrenií, a byl i v době činu nepříčetný. |
| Podle druhé zprávy z letošního dubna se sice u Breivika projevuje disociální porucha osobnosti, což však není diagnóza, jež by vedla ke zbavení trestní odpovědnosti. |
Bez ohledu na rozsudek neopustí věznici Ila, kde skončil ihned po zadržení na Utöye. Její správa už nechala v předstihu přestavět jedno křídlo na uzavřenou psychiatrickou léčebnu. Jako vězeň by si trest zřejmě odpykával na samotce.
„Nijak se nedomáhá toho, aby seděl spolu s jiným vězněm na cele,“ řekla Vibeke Hein Barová, jedna z jeho obhájců.
Breivikův život za vězeňskými zdmi nemusí být monotónní. Nad celou má posilovnu včetně běžeckého pásu a už se prý zapsal do rozpisu na další měsíc. Zabiják by totiž dal přednost vězení.
„Blázinec by byl horší než smrt,“ řekl při přelíčení.