Je tento ultrapravičák, který se přiznal k odpálení nálože ve vládní čtvrti v Oslo a k masakru v táboře mladých socialistů s celkem 77 oběťmi v červenci 2011, chladnokrevný zabiják, nebo psychicky vyšinutý muž? Média se shodují, že soud může rozhodnout tak i tak.

Pokud se soud přikloní k tomu, že atentátník, který tvrdí, že zabíjel, aby zachránil Evropu před ustupováním agresivnímu islámu a před „kolaborantským“ levičáctvím, je nepříčetný, převezou ho na psychiatrii. V opačném případě zřejmě dostane nejvyšší trest − 21 let za mřížemi s možností opakovaného prodlužování po pěti letech až do konce života.

Anders Behring Breivik u soudu

Anders Behring Breivik u soudu

FOTO: Stian Lysberg, Reuters

Rozhodnou psychiatři
Soudcům v rozhodování o duševním zdraví obžalovaného měl pomoci názor psychiatrů, ti však ve dvou nezávislých zprávách dospěli k opačným závěrům.
V první expertize loni na podzim dvojice psychiatrů uvedla, že Breivik trpí paranoidní schizofrenií, a byl i v době činu nepříčetný.
Podle druhé zprávy z letošního dubna se sice u Breivika projevuje disociální porucha osobnosti, což však není diagnóza, jež by vedla ke zbavení trestní odpovědnosti.

Bez ohledu na rozsudek neopustí věznici Ila, kde skončil ihned po zadržení na Utöye. Její správa už nechala v předstihu přestavět jedno křídlo na uzavřenou psychiatrickou léčebnu. Jako vězeň by si trest zřejmě odpykával na samotce.

„Nijak se nedomáhá toho, aby seděl spolu s jiným vězněm na cele,“ řekla Vibeke Hein Barová, jedna z jeho obhájců.

Breivikův život za vězeňskými zdmi nemusí být monotónní. Nad celou má posilovnu včetně běžeckého pásu a už se prý zapsal do rozpisu na další měsíc. Zabiják by totiž dal přednost vězení.

„Blázinec by byl horší než smrt,“ řekl při přelíčení.