Článek
Podle sedmašedesátiletého Sarrazina je požadavek zavedení eurobondů na německé straně "poháněn velmi německým reflexem, podle něhož bude pokání za holokaust a druhou světovou válku ukončeno teprve tehdy, až všechny naše zájmy i naše peníze předáme do evropských rukou". Berlín by podle něj neměl na záchranu eura vydávat už žádné peníze.
"Euro bylo zneužito ideology evropského spolkového státu," míní Sarrazin.
Rozhodně odmítá i názor, opakovaně zdůrazňovaný zejména kancléřkou Angelou Merkelovou, že pokud ztroskotá společná měna, ztroskotá také Evropa.
"Evropa je úspěšná, když panuje mír, když v evropských zemích trvá nebo se posiluje stabilní demokracie, když lidé mohou vlastními silami zlepšovat své životní podmínky, najít práci a žít z plodů své práce," tvrdí Sarrazin. Na otázku, zda k tomu potřebuje euro, odpovídá jednoznačně: "Ne."
Sedmašedesátiletý politik německé sociální demokracie (SPD) kritizuje také údajnou skutečnost, že prohlubování evropské integrace, včetně myšlenky společné měny, se stalo "pouhopouhou ideologií".
Sarrazin čelí tvrdé kritice
Především paralela mezi německou historickou odpovědností za vyvražďování Židů za druhé světové války a evropskými dluhopisy narazila v Německu na tvrdou kritiku. "Sarrazinovy názory jsou tak slaboduché, že by se o nich nemělo vůbec diskutovat," soudí prezident Německo-izraelské společnosti a rovněž člen SPD Reinhold Robbe.
"Sarrazin se dostává stále více napravo a do ofsajdu. Je ubohé, když vytahuje holokaust jen proto, aby zajistil svým tezím k eurobondům co největší pozornost," přidal se parlamentní vůdce Zelených Jürgen Trittin.
Vláda Angely Merkelové přitom eurobondy odmítá. Chtějí je státy nejvíce postižené dluhovou krizí, ale také nový francouzský prezident François Hollande. V Německu je prosazuje levicová opozice.
"Sarrazin buď z přesvědčení říká a píše do nebe volající nesmysly, nebo to dělá z opovrženíhodné vypočítavosti," prohlásil ministr financí Wolfgang Schäuble.
Pobouření vyvolala už předchozí Sarrazinova kniha Německo páchá sebevraždu z roku 2010, v níž se kriticky vyjadřoval k vlivu přistěhovalců na německou společnost. Publikace se v Německu stala bestsellerem a vyšla v řadě překladů, včetně českého.