Hlavní obsah

Euroúředníci budou stávkovat, chtějí přidat na platech

Právo, rsk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brusel

Zatímco ve členských zemích EU se veřejný sektor nevyhnul mnohdy bolestným škrtům v platech státních zaměstnanců, euroúředníci zvažují, že kvůli nedostatečnému růstu mezd budou na konci měsíce stávkovat. Vadí jim nedostatečný nárůst mezd.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Protest připravovali už na září – tehdy kvůli delší pracovní době. Informoval o tom v pondělí server EurActiv.cz.

Spory se točí zejména kolem systému odměňování a kompenzací EU. Jedním z ohnisek je například zrušení pravidla, že se euroúředníkům automaticky zvyšuje plat o inflaci – letos by místo tříprocentního zvýšení měli podle plánů Evropské komise dostat jen 1,7 procenta navíc.

Jako ústupky odboráři nabídli zvýšení věku pro odchod do důchodu o dva roky nebo navýšení „krizového odvodu“ ze čtyř na šest procent, tedy vlastně zvýšení daně z příjmů.

Odbory však hovoří o vydírání ze strany EK, o snaze porušovat práva zaměstnanců a znemožnit veřejné správě účinně pracovat. Ve společném prohlášení úředníci slibují „až do konce jednání hájit jedinečnost služebního řádu a atraktivitu evropské veřejné služby“.

V září britský list The Daily Mail napsal, že úředníci pohrozili stávkou, když se začalo hovořit o tom, že by měli pracovat týdně 40 hodin, místo 37,5 hodiny jako dosud. Tehdy byrokrati argumentovali, že půlhodinové prodloužení pracovní doby by zasáhlo jejich rodinný život.

Belling: nejde s tím nic dělat

Revizi služebního řádu si přály například Německo, Francie, Británie, ale i ČR. Státy požadují například zrušení zvláštních důchodových režimů, zrušení současné praxe, kdy se výše platu odvíjí výhradně od počtu odsloužených let nebo zvýšení unijní daně, euroúředníci totiž neodvádějí národní daň z příjmu.

Jaké mají byrokraté výhody
Pracovní doba: 37,5 hodiny týdně, přesčasy jsou kompenzovány volnem
Dovolená: 42 dní volna (24 dnů dovolené, sedm svátků, 11 dní, kdy jsou instituce EU zavřené). Úředníci mohou získat dalších 24 volných dnů za rok, pokud si každý den protáhnou pracovní dobu o 45 minut.
Mzdy: Čtyřicet procent zaměstnanců Evropské komise si za rok vydělá více než dva milióny korun. Začínající úředník si přijde zhruba na milión korun čistého za rok, tedy v průměru 80 tisíc měsíčně.
Kompenzace za změnu bydliště: Zaměstnanci mají nárok na 16 procent k platu navíc, pokud jsou cizinci, kteří se do Bruselu museli přestěhovat.
Důchody: úředníci mají po deseti letech služby nárok na důchod ve výši 19 procent jejich platu
Obědy: zdarma jídlo a pití v unijních kantýnách
Školné: úředníci mohou poslat děti do jedné ze 14 soukromých EU škol, kde za ně Unie platí školné až do výše 416 tisíc korun za rok
Zdroj: The Daily Mail

Podle českého státního tajemníka pro EU Vojtěcha Bellinga jde spíše o právní problém, jelikož indexace mezd je přímo součástí evropských zákonů. Podle něj je proto zvýšení mezd téměř jisté.

„Ač nám to může být nepříjemné, tak se těžko můžeme bránit. Jde o to diskutovat o změně pravidel, aby třeba vývoj mezd v EU byl přizpůsoben členským státům. ČR dlouhodobě chce změnu pravidel jako takových,“ řekl Právu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám