„Byla jsem v táboře na Utoye dvakrát, takže teď to bylo potřetí. Měla to být zábava, těšila jsem se na to,“ uvedla Bo.

„Pak se to stalo. Když jsme poprvé uslyšeli střelbu, utíkali jsme k oknu. S přáteli jsem se dívala ven, než na nás muž oblečený do policejní uniformy zakřičel: ‘Běžte pryč od toho okna, běžte do haly’. Zpanikařila jsem a lehla si na zem.“

„Potom jsem zaslechla výstřely v hale. Vstala jsem a uviděla jeho tvář, ten jeho obraz se mi vtiskl do paměti - pořád ho vidím.“

Když jsme utíkali, zahlédla jsem hocha střeleného do nohy. Nezastavili jsme a já teď pociťuji tolik viny.

„Střelil chlapce, který byl před ním, a začal přebíjet. Pořád jsem na něj civěla, dokud mě kamarád nepopadl za ruku a nestrhl mě dolů. Chvíli jsme se šokovaně smáli. Pak přiběhl další kamarád a křičel, abychom utíkali.“

„Byla jsem frustrovaná a volala, že nemám boty. Nevím, proč jsem říkala zrovna tohle. Potom se mnou zatřásl kamarád a já si pomyslela: ‘Kašlu na to’, a vyběhli jsme ven.”

“Pak jsme se rozhodli, že potřebujeme plán, kam utečeme. S kamarádem jsme rozhodli za asi padesát z nás, že poběžíme směrem k lesu. Když jsme utíkali, zahlédla jsem hocha střeleného do nohy. Nezastavili jsme a já teď pociťuji tolik viny.”

“Utíkali jsme deset minut a potom se schovali ve vysoké trávě. Zbavili jsme se svých barevných svršků, aby nás (střelec) nezahlédl, a vypnuli jsme zvuk na našich mobilech.”

“Byl tam i osmiletý kluk, bylo mi ho tak líto. Pomyslela jsem si: ‘Měl by si hrát, ne prchat’. Pokaždé, když jsme se rozběhli, naše skupina se ztenčovala. Někteří běželi do jiných stran, jiní vzadu byli střeleni.”

“Nakonec jsem zůstala se dvěma kamarády. Prchali jsme za budovu, vběhli dovnitř a zamkli jsme se v pokoji. Schovali jsme se pod postele. Teprve tehdy jsem si uvědomila, že mám vykloubenou kyčel a pořezané nohy z běhu po kamenech. Ani jsem tu bolest předtím necítila.”

Byla tam taková spousta krve, že jsem ji cítila.

„Dvě hodiny jsme posílali vzkazy lidem, které milujeme, našim rodinám, přátelům, že kdyby se něco stalo, milujeme je a nezapomeneme na ně. Skoro jsme se loučili.“

„Nakonec nám zavolala kamarádka a řekla, že dorazila policie. Když jsme se ujistili, že je to opravdu ona, pověděli jsme jí, kde jsme, a policie nás vyzvedla.“

Video

Expirované video

Průmyslová kamera v obchodě zachytila výbuch v Oslu

„Když jsme procházeli kolem mrtvých těl, policisté nám řekli, abychom se dívali jinam. Ale to nešlo. Vždy znovu jsem se podívala a viděla mrtvé lidi střelené do zad, když se snažili doplazit do svých stanů. Jiní pořád svírali své telefony. Byla tam taková spousta krve, že jsem ji cítila.“

„Nakonec jsme se shledali s některými přáteli a plakali. Naše pocity se slévaly: každý byl strašně šťastný, protože přežil, a zároveň zdrcený, protože spousta z nás byla mrtvá.“

„Sondre, můj velmi dobrý přítel, tam nebyl. Z celého srdce jsem toho kluka milovala. Setkala jsem se s ním na loňském táboře. Díky Utoyi jsem ho našla a teď se bojím, že tady i ztratila. Příští rok se na Utoyu vrátím. Chci té hrozné osobě (Breivikovi) ukázat, že už nám nemůže ublížit,“ uvedla Bo.

Atentátník dal ruce vzhůru, jakmile uviděl policii

Breivik odhodil své zbraně a dal ruce vysoko nad hlavu, jakmile se k němu policisté na ostrově Utöya přiblížili. Vlastní zatčení pak proběhlo zcela rutinně, jako u případů běžné kriminality, prohlásil ve středu na tiskové konferenci v Oslu velitel zasahující policejní jednotky Haavard Gaasbakk. Odmítl přitom kritiku, že policejní zásah byl pomalý: jeho muži prý podali perfektní výkon od okamžiku, kdy byli na ostrov vysláni.

"Byli naprosto perfektní a prokázali v každém ohledu hodně odvahy," citovala Gaasbakka agentura AFP.

Policista připustil, že zvláštní oddíl Delta měl po odražení od pevniny poruchu motoru na svém člunu. Odmítl ale, že by to znamenalo citelné zpoždění zásahu, protože oddíl přestoupil do dvou civilních člunů, které pluly náhodou kolem.

"Byly to rychlé čluny, možná rychlejší než ten náš, a navíc nám rozdělení na dvě skupiny umožnilo přistát u ostrova z protilehlých stran, což postup urychlilo," řekl Gaasbakk.

Breivik se podle něj vzdal prakticky okamžitě poté, co ho policisté na ostrově našli. Odhodil zbraně a nekladl při nasazování pout žádný odpor.