Mannheimští uvedli, že Kai-Ming Au přijat být mohl, protože sloužil v armádě. A požádali, aby byla liberalizována pravidla pro přijímání nových členů buršáckých spolků.

Podle konzervativních bavorských členů a interních nařízení nemohou být členové „s neevropským obličejem a tělem“ považování za Germány a nemohou se stát členy spolku, který je „pevností pravého němectví".

„Zejména v domě narůstající imigrace je neakceptovatelné, aby lidé, kteří nemají německý rodokmen, byli přijímáni za členy buršáckých spolků,“ stojí v jednom z dokumentů.

Národní asociace těchto spolků, které byly původně studentské, zdůraznila, že nejsou rasistické. Mluvčí asociace Stefan Dobner řekl, že je chyba říkat, že spor se týká toho, zda člen musí být árijec. Snažil se tak utlumit pobouření veřejnosti, když se na světlo světa dostaly otázky po rasovém původu a národnosti definované krví.

O případu bude o víkendu v Eisenachu jednat výroční konference spolků. Mannheimským hrozí vyloučení.

V Německu je sto buršáckých spolků, které mají 1300 členů. Bývalých členů je kolem deseti tisíc.

Buršácké spolky adorovaly odvahu, libovaly si v pití, ale taky byly vyhroceně nacionalistické. V Německu a Rakousku existovaly tyto spolky od roku 1815, Hitler je v roce 1935 zakázal, protože měl obavy, že by byly konkurencí pro Hitlerjugend a posilovaly pruské ambice. Nyní jsou jedním z podhoubí neonacismu a rasismu. Na významu nabývají kvůli obavám z rostoucího přistěhovalectví.