„Když se podíváte na všechny události, jež evangelia zaznamenala mezi poslední večeří a ukřižováním, je jich příliš mnoho. Nelze je vměstnat jen mezi čtvrteční večer a páteční ráno,“ vysvětluje posun o den Humphreys s tím, že posun o den umožňuje lépe vysvětlit i dění před Kristovým ukřižováním.

Během několika hodin od zadržení v Getsemanské zahradě měl totiž Ježíš prodělat výslech doprovázený bičováním, a navíc měl předstoupit před tři klíčové činitele, kteří jej vyslýchali a rozhodovali o jeho osudu.

Prvním z nich byla židovská velerada, sanhedrin – ta se ale nesměla scházet v noci. Dalším byl vládce Galileje Herodes Antipas, kde Ježíš prožil většinu života. Konečné rozhodnutí pak leželo v rukou římského správce Judeje Piláta Pontského.

Důležitým argumentem pro „urychlení“ poslední večeře je i podivný rozpor v evangeliích: tři z jejich autorů, Matouš, Marek a Lukáš, uvádějí, že poslední večeře se konala na počátku židovského svátku nekvašených chlebů Pesach. Jenže evangelista Jan tvrdí, že večeře proběhla už den před zahájením svátků.

„To po staletí mátlo biblické učence. Kdosi řekl, že je to nejožehavější téma Nového zákona,“ shrnul Humphreys, který působí na Cambridgeské univerzitě.

Ukřižování Ježíše: 3. duben roku 33

Podle něj je zcela vyloučeno, aby si evangelisté popletli, kdy začíná Pesach, jejž sami slavili. Jediným vysvětlením pro zjištěný rozdíl je prý kalendář. „Zjistil jsem, že byly použity dva kalendáře: Ježíš se rozhodl, že svou poslední večeři uskuteční jako sváteční jídlo podle staršího židovského kalendáře,“ vysvětluje Humphreys.

Jde o tradiční mojžíšovský kalendář převzatý od Egypťanů, na nějž se pak odvolávali tři evangelisté. „Evangelia jsou plná příkladů, kdy se Ježíš představuje jako nový Mojžíš, takže použití takového kalendáře by s tím bylo v souladu,“ poznamenává vědec. Mojžíš je považován za tvůrce tóry, tedy prvních pěti knih bible, a za největšího židovského proroka.

Na rozdíl od něj čtvrtý evangelista, Jan, pracoval s novějším, oficiálně uznaným a dodnes užívaným lunárním kalendářem. To podle profesora vysvětluje jednodenní časový rozdíl mezi údaji novozákonních spisů.

Shoda evangelií

„Všechna čtyři evangelia se fakticky dokonale shodují,“ dodává profesor. Svá nová zjištění, zveřejněná v knize Tajemství Poslední večeře, Humphreys zasazuje do širšího rámce. Umožňují podle jeho závěrů přesně datovat jednotlivé události, jimiž vrcholí Ježíšův příběh: vše se odehrálo v roce 33, a nikoliv v roce 30 či 34 - což jsou alternativní data pro ukřižování, vypočtená už v 18. století slavným fyzikem Isaacem Newtonem.

Pokud britskému vědci uvěříme, lze k velikonočním svátkům – které jsou „klouzavě“ určovány podle pohybu Měsíce – připadají vždy na první neděli po prvním jarním úplňku – přiřadit i přesná pevná data v našem slunečním kalendáři: poslední večeři Páně by pak patřil 1. duben, ukřižování 3. a zmrtvýchvstání 5. duben. Takže tento rok bychom už měli zpoždění.