Smrt bývalého člena stráže SS a vydání zatykače na dalšího dostalo skupinu pomáhající těmto lidem tam, kde nechtějí její členové ani trochu být - do záře reflektorů. Organizace Stille Hilfe má zhruba 25 až 40 členů, mezi kterými je právě i dcera Heinricha Himmlera Gudrun Burwitzová.

Skupina tiše pracuje v pozadí a snaží se pomoci oddaným Hitlerovým mužům, kterým nyní hrozí soudy a vězení. Mimo jiné dělá nyní vše proto, aby esesák Klaas Carel Faber (88) nebyl vydán do holandského Haagu. Tam mu hrozí udělení doživotního trestu za vraždu 22 Židů a pracovníků odboje.

Skupina financovala také právní zástupce dalšímu členovi SS Samuelu Kunzovi, který zemřel minulý měsíc ve věku 89 let. Ten byl obviněn z podílu na vraždách 433 000 Židů v koncentračním táboře Bełżec, který se nacházel v okupovaném Polsku.

Schází se v Mnichově

"Skupina se sešla znovu o víkendu na tajném místě v Mnichově, kolébce nacismu, aby si její členové ujasnili strategie pro pomoc dalším podezřelým z válečných zločinů, kteří stále žijí v Německu," řekl blízký zdroj redaktorovi britského Daily Mailu.

Ačkoliv je skupina legální, operuje v tzv. morální šedé zóně. V Německu je stále ilegální veřejně chválit a obdivovat Adolfa Hitlera a celou nacistickou ideologii. Je však dobře známo, že členové Stille Hilfe mu jsou fanaticky oddáni stejně tak jako Heinrichu Himmlerovi a svůj život věnovali tomu, aby pomohli ochránit ty, kteří jim pomáhali a přežili.

"Panenka" v centru skupiny

Ačkoliv má jádro skupiny jen 25 až 40 členů, má stovky anonymních příznivců, většinou členů německé neonacistické scény. Právě proto si skupinu hlídají i německé bezpečnostní složky. A ty tvrdí, že klíčovým členem je právě 81letá Himmlerova dcera Gudrun Burwitzová, která spojila svůj život s pomocí těm, kteří pracovali pro jejího otce.

Himmler své dceři neřekl nikdy jinak než Puppi (panenka). Bezpečnostní složky o ní dnes mluví jako o nacistické princezně. Gudrun Burwitzová jako malá svého otce bezmezně uctívala a on jí city vracel. Po válce vzpomínala na to, jak "úžasně" vypadal ve své skvěle padnoucí uniformě s čapkou, kterou zdobila lebka a říšská orlice. Fascinovalo ji, jak měl své boty tak vyleštěné, že se v nich sama viděla.

V době války byla Gudrun malá, a nemohla si tak udělat jasný pohled na to, co se okolo ní děje. Jenže ona si zvolila stejnou cestu i jako dospělá. Žije na mnichovském předměstí Fürstenried, má utajené telefonní číslo a její dům je napsán na stavařskou firmu. Venku ji nikdo příliš nevídá, většinu svého života totiž tráví ve svém tajném světě. Světě, do kterého nemají přístup cizí lidé a novináři především.