Kohlovi kazí kulatiny osamělost i roztržka s „děvčetem“ Merkelovou

Muž, který vydržel v kancléřském křesle plných 16 let – nejdéle od časů Otty von Bismarcka – a první žena v čele vlády v dějinách Spolkové republiky, oba virtuosové moci, se poté už nikdy nesmířili. A nestane se tak ani v sobotu u příležitosti Kohlových 80. narozenin.

Přitom 1. října 1990, dva dny před sjednocením Německa, si Helmut Kohl na sjezdu CDU v Hamburku tehdy 36letou Merkelovou vzal stranou. Bývalá zástupkyně mluvčího posledního premiéra NDR Lothara de Maiziera ho zaujala natolik, že ji v lednu 1991 po vyhraných volbách do Spolkového sněmu jmenoval svou ministryní pro otázky žen a mládeže. Okolí ji překřtilo na „Kohlovo děvče“.

Ačkoli mezi řadovými členy křesťanské demokracie CDU sílil tlak, aby Kohlovi strana, které předsedal rekordních 26 let, vrátila čestné předsednictví, vše zůstane při starém. „Nechce nic zpátky,“ řekl Kohlův důvěrník týdeníku Focus.

Šéfka CDU sice vychválila zásluhy svého učitele o Německo, Evropu i o euro, avšak dala na srozuměnou, že tím to končí. „Otázku čestného předsednictví nenastoluji,“ vzkázala Kohlovým věrným. „Její vztah k němu je čistě účelový. Oficiálně tolik vděčnosti, kolik jen jde, ve skutečnosti tolik odstupu, kolik jen jde,“ všiml si list Frankfurter Rundschau.

Část CDU se přimlouvá za to, aby vláda uctila kancléře-sjednotitele poštovní známkou. Kromě toho mu zřídí vlastní webovou stránku.

Oslavenec se sejde jen s nejbližšími ve svém domě v Ludwigshafenu. Zdůvodnil to tím, že se ještě plně nezotavil z těžké operace žlučníku.

Ve světě ho považovali za nesložitého, mluvil ve frázích – to jiní byli chytřejší. Nenechal se však zastavit. Přehlížel průzkumy veřejného mínění i výtky médií. Své pretoriánské gardě oplácel věrností, protivníky drtil. Až do roku 1989, plných sedm let v kancléřském křesle, se „těšil“ nejmenší přízni veřejnosti ze všech předsedů vlád v dějinách SRN.

Na podzim onoho roku začaly desetitisícové demonstrace otřásat základy NDR. Přesně 193 centimetrů vysoký milovník dvojitých porcí se znovu spolehl na svůj instinkt. Rozpoznal, že Moskva, od níž se zprvu obával nejvíc obstrukcí, mu jde ochotně na ruku. Tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov se netajil tím, že rozhodující dojem na něho učinilo jejich první setkání v roce 1988: „Choval se mimořádně upřímně a otevřeně. Okamžitě jsem věděl, že mu mohu věřit.“

Kohlovi stačil tudíž rok na to, aby navzdory kritikům doma i obavám světa sjednotil Německo a přesvědčil je, že se nemusí 80miliónového obra obávat. „Mám všechny důvody, při tom všem hněvu a mrzutosti, být hrdý. Hrdý na nic menšího než na německou jednotu,“ svěřil se loni v Berlíně na oslavách dvacátého výročí pádu berlínské zdi.

Na konci roku 1999 se zrodila jiná přezdívka – Don Kohleone. Vyšlo najevo, že jako šéf CDU zatajil před zákonem i vedením strany dary ve výši dvou miliónů marek. Dodnes jména dárců neprozradil, protože jim prý dal čestné slovo. Nevyhnul se tak šeptandě o korupci. „Je to jako když děti po pubertě opouštějí rodičovský dům“ – těmto slovy poté zdůvodnila Merkelová, proč ho počátkem roku 2000 politicky opustila. Její velký učitel jí to dodnes neodpustil.