Článek
Takzvaní zapomenutí Australané byli děti z chudých rodin nebo pečovatelských domů, které k protinožcům poslali s příslibem lepšího života. Tam ale často byly nuceny k otrocké práci, anebo skončily v ústavech a sirotčincích. Později vypověděly o týrání a strádání. Sourozenci navíc byli v přístavech rozdělováni a posíláni do různých končin.
Brown v prohlášení uvedl, že program stěhování byl hanebnou dějinnou epizodou, jejíž oběti byly okradeny o dětství. „Všem těmto vystěhovalcům, kteří tehdy byli dětmi, a jejich rodinám, vzkazuji, že je nám to skutečně líto. Je nám líto, že namísto, aby se o ně starala, obrátila se k nim tato země zády,“ uvedl premiér a doplnil, že se s některými oběťmi setká a omluví se jim osobně.
Brown také oznámil zřízení fondu, který má pomoci bývalým vystěhovalcům nalézt svou původní rodinu. Vláda k tomu uvolní šest miliónů liber (zhruba 18 miliónů korun).
Británie od konce druhé světové války do roku 1967 vyslala do Austrálie na 7000 dětí ve věku tři až čtrnáct let. Dalších asi 1200 dětí putovalo na Nový Zéland, do Kanady a Rhodésie (nyní Zimbabwe). Své rodiny musely opustit i další tisíce osob starších 15 let.
Podle odhadů nevládních organizací bylo takto od 19. století vysláno za oceán přes 130 000 dětí.