Ze zemí, které se k Unii připojily během posledních šesti let, pochází nyní více než dvě pětiny prostitutek a prostitutů v celé EU. Ti vytlačili z prvních míst i donedávna dominující „personál“ z Ruska a Ukrajiny.

Nejvíce prostitutek do EU „dodávají“ podle očekávání nejchudší z nových členských zemí: Rumunsko (12 procent) a Bulharsko (8 procent). Po nich následuje Polsko a Maďarsko (po 4 procentech všech „sexuálních pracovníků a pracovnic“ v EU), Česko, Slovensko, Lotyšsko, Litva a Estonsko (po 3 procentech).

V této konkurenci se kromě Rusek a Ukrajinek dokážou uplatnit ještě prostitutky a prostituti z Nigérie, Brazílie, Thajska a Běloruska.

V pozadí jsou sociální problémy

Zpráva Tampep spojuje růst prostituce z nových členských zemí nejen s rozšířením EU, ale také s jejich vstupem do schengenského prostoru bez vnitřních hranic. „Lidé už nepotřebují víza pro cestování v rámci Unie, zatímco pro neobčany EU platí přísné podmínky pro získání víz. Mimořádně vysoká úroveň migračního proudu ze střední a východní Evropy svědčí o velkých ekonomických a sociálních nerovnostech, jež podněcují tento pohyb,“ uvádí Tampep.

Příliv z východu mění i poměry v západních zemích: přistěhovalci už tvoří drtivou většinu poskytovatelů „sexuálních služeb“. Ve Francii, Belgii a Nizozemsku je mezi prostitutkami 60 procent cizinek, v Dánsku a v Německu 65 procent, v Rakousku 78 procent a v Itálii či Španělsku až 90 procent.

Prostituce přitom zůstává hlavně ženskou záležitostí: mezi „sexuálními pracovníky“ je 87 procent žen a jen 7 procent mužů (zbytek tvoří transsexuálové).