Straw svou podporu válce hájil a popíral, že by ke svržení iráckého prezidenta Saddáma Husajna daly popud falešné zprávy zpravodajských služeb. Nicméně přiznal, že pro něj invaze byla vážný morálním i politickým dilematem.

„Byl jsem si plně vědom, že má podpora vojenské akce je klíčová,“ uvedl v tištěném 25stránkovém memorandu, které komisi předal. „Kdybych ji odmítl, britská účast by nebyla v praxi možná. Téměř jistě by nezískala většinovou podporu ani v kabinetu ani ve sněmovně,“ doplnil.

Straw napsal tehdejšímu premiérovi Tonymu Blairovi rok před invazí a varoval ho, že akce by nebyla legální a nemá podporu většiny poslanců vládní labouristické strany. Jeho předchůdce na postu šéfa diplomacie Robin Cook kabinet na protest proti válce opustil.

Válku jsem nechtěl, ale nešlo to jinak

„Nikdy jsem válku nechtěl. Přijali jsme ale strategii diplomacie opírající se o hrozbu síly k zajištění odzbrojení Iráku. Váhavě, ale pevně jsem dospěl k názoru, že abychom přinutili Irák dostát povinnosti odzbrojení, nemáme jinou možnost než pokračovat vojensky, jestliže Saddám Husajn na konečné ultimatum neodpoví,“ uvedl Straw a pokračoval: „Tehdy jsem věřil, a stále tomu věřím, že jsme učinili ta nejlepší rozhodnutí, jaká jsme za daných okolností učinit mohli. Přijali jsme je svědomitě a na základě nejlepších důkazů, které jsme v tu dobu měli.“

Straw ve čtvrtek hovořil o diplomatických událostech před březnem 2003. Před komisí stane ještě počátkem února, kdy se bude řešit otázka zákonnosti války a okupace Iráku. Před komisí už stanul například i mluvčí  expremiéra Blaira Alastair Campbell a plánováno je i svědectví Blaira.