Článek
Jazykový zákon platí od prvního září 2009, ale ustanovení o pokutách za jeho porušení se zatím neuplatňovalo.
Kabinet Roberta Fica obhajuje schválení vykonávacích předpisů tím, že byly vypracovány ve spolupráci s experty vysokého komisaře OBSE pro otázky národnostních menšin Knuta Vollebaeka. Na jednání premiérů Slovenska a Maďarska 10. září 2009 ve městě Szécsény se obě země zavázaly, že Vollebaekovy připomínky budou akceptovat.
Právě pasáž o udělování pokut však Maďarsko kritizovalo a to se v této věci obrátilo k mezinárodním institucím.
Nejvyšší představitelé Maďarska označili zákon za zásah do práv národnostních menšin. Extremisté ze strany Jobbik a Maďarské gardy zablokovali hranice se Slovenskem, demonstrovali před slovenskou ambasádou v Budapešti a do areálu velvyslanectví hodili zápalné láhve.
Opoziční Maďarské demokratické fórum v reakci na možnost udělování pokut navrhlo, aby Maďarsko vytvořilo státní fond, z něhož by se udělené pokuty vyplácely. Podle návrhu by do fondu vytvořeného z rozpočtových prostředků mohli přispívat také individuální dárci a podniky.
Jen pro instituce a podnikatele
Vláda dále upřesnila, že běžný občan pokutu nemůže dostat. Případné udělení pokuty se vztahuje pouze na státní instituce, úřady a podnikatele.
Úředníci musí ovládat státní jazyk. Na úřadech je možné použít jazyk menšiny pouze v obcích, kde žije přes 20 procent lidí hlásících se k menšině. Jinak je na úřadech povinné používání slovenštiny.
Čeština má v tomto směru výjimku, protože se na Slovensku považuje za všeobecně srozumitelný jazyk. Na Slovensku bude možné i nadále mluvit na úřadech česky a předkládat dokumenty v češtině.
Jednání městského nebo místního zastupitelstva může probíhat v jazyce menšiny pouze v případě, že s tím souhlasí všichni přítomní.