„Udělali jsme důležitý krok k ratifikaci Lisabonské smlouvy v ČR. Přítomné hlavy států a šéfové vlád se shodli na textu společné deklarace, která nám umožní přistoupit k protokolu o uplatnění Listiny základních práv EU. To je ten, který si již dříve vyjednalo Polsko a Velká Británie,“ uvedl po jednání premiér Jan Fischer.  Představitelé členských států schválili českou výjimku v podobě, kterou předložilo švédské předsednictví.

„Ten text byl přijat po velmi krátké diskusi a v naprosté shodě všech účastníků té dnešní pracovní večeře,“ sdělil premiér. Premiér také potvrdil, že je Klaus srouzuměn s tím, že výjimka je zaručena formou deklarace, což prezident nejprve odmítal.

„Prezident zformuloval jednu podmínku ratifikace, která dnes byla odstraněna. Nehodlá dávat další podmínky. Jeho úmysly budou sděleny velmi rychle poté, co Ústavní soud rozhodne o stížnosti senátorů,“ uvedl kancléř Weigl.

Stejná výjimka jako má Polsko a Británie

Český premiér se zároveň po jednání snažil obhájit omezení ochrany sociálních práv, které Listina zajišťuje. „Výjimka nesníží standart ochrany českých občanů, a to ani v oblasti sociálních práv. Jsme přesvědčeni, že je dostatečně zajištěna v českém ústavním pořádku,“ ujišťoval Fischer. Připustil ale, že toto stanovisko si vyžádá ještě „silné vysvětlování“ v Česku.

Text české výjimky v prvním odstavci konstatuje, že Lisabonskou smlouvu je třeba uvést v platnost do konce roku a proto se Unie rozhodla přiznat Česku výjimku. V článku dvě švédský návrh konstatuje, že k nové unijní smlouvě je třeba připojit další protokol, jímž se Česká republika připojí k protokolu 30. Ten určuje výjimky z Listiny základních práv EU pro Polsko a Británii.

Odstavec tři pak upřesní platnost Listiny. Švédský návrh také stanoví, že nový protokol by měl být ratifikován v rámci příští smlouvy o rozšíření Unie. Očekává se, že tato smlouva se bude týkat Chorvatska. Osud Lisabonu je s Listinou úzce spjat. Na základě nové unijní smlouvy se Listina základních práv stane právně závaznou.

Slovensko usiluje o výkladové pravidlo

Švédský premiér Fredrik Reinfeldt, který jednání dvoudenního summitu vede, údajně za dohodu sklidil potlesk unijních státníků. Výjimka z listiny základních práv Evropské unie, kterou získá Česko, nebude mít podle švédského premiéra Fredrika Reinfeldta žádný právní dopad na sousední země.

Především Slovensko se obávalo, že by mohlo být vůči Česku kvůli výjimce znevýhodněno. Nakonec se však slovenský premiér Robert Fico od české výjimky distancoval. „Když se česká vláda rozhodne dobrovolně se vzdát Listiny práv, je to vnitřní rozhodnutí ČR,“ zdůvodnil tento obrat Fico. Slováci tvrdí, že mezi českou výjimkou a dekrety není žádná souvislost.

Slovensko bude podle Fica prosazovat jakési „pojištění“ dekretů. „Chceme, aby se v závěrech summitu objevila část, která bude formulovat jasný vztah Listiny k Benešovým dekretům. Bude to jakési výkladové pravidlo, které bude jasně mluvit o tom, že není žádný právní vztah mezi takovými rozhodnutími z minulosti a Chartou do budoucnosti,“ uvedl.

Klaus se obával prolomení Benešových dekretů

Česko jako jediná z 27 členských zemí smlouvu o reformě fungování EU zatím neratifikovala. Prezident Klaus se obával dokončit ratifikaci smlouvy reformující EU, protože by podle něho mimo jiné mohly být prolomeny Benešovy dekrety. To podle prezidenta mohlo otevřít cestu k uplatňování majetkových nároků sudetských Němců vystěhovaných po druhé světové válce právě na základě Benešových dekretů z tehdejšího Československa.

Klaus proto požadoval, aby si Česko dojednalo výjimku z listiny základních práv EU, která by se skrze smlouvu stala právně závaznou. Podobné výjimky mají Polsko a Británie. Oba státy je ale vyjednaly už dříve a z jiných důvodů.

Maďarsko hrozilo vetem

Přestože předsedající Švédsko signalizovalo, že s doplňující výjimkou nebude problém, představitelé Maďarska zásah do smlouvy odmítali. Maďarský premiér Gordon Bajnai dokonce těsně před summitem řekl, že nechce platnost Lisabonské smlouvy "za každou cenu". Ministr zahraničí Péter Balázs oznámil, že premiér se rozhodne až večer v závislosti na návrhu, na němž se stále pracuje. S prvním zněním nesouhlasil. [celá zpráva]

Zmínka o Benešových dekretech a výjimce pro Čechy zapůsobila jako rudý hadr na býka také na představitele odsunutých sudetských Němců, kteří se obraceli s nesouhlasnými výzvami na vládu do Berlína.[celá zpráva]

Protokol o uplatňování Listiny základních práv EU v Polsku a ve Spojeném království

Článek 1

  1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.
  2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království.

Článek 2

Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království.

(Pozn. – původní text „Polsko či Spojené království“ by se zřejmě měl upravit na „Česká republika, Polsko či Spojené království“)

Body hlavy IV Listiny
  • právo pracovníka na informování a na projednávání v podniku
  • právo na kolektivní vyjednávání a akce
  • právo na přístup ke službám zaměstnanosti
  • ochrana v případě neoprávněného propuštění
  • slušné a spravedlivé pracovní podmínky
  • zákaz dětské práce a ochrana mladých lidí při práci
  • rodinný a pracovní život
  • sociální zabezpečení a sociální pomoc
  • ochrana zdraví
  • přístup ke službám obecného hospodářského zájmu
  • ochrana životního prostředí
  • ochrana spotřebitele
Článek 17 Listiny – právo na vlastnictví
  1. Každý má právo vlastnit zákonně nabytý majetek, užívat jej, nakládat s ním a odkazovat jej. Nikdo nesmí být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu, v případech a za podmínek, které stanoví zákon, a při poskytnutí spravedlivé náhrady v přiměřené lhůtě. Užívání majetku může rovněž být upraveno zákonem v míře nezbytné z hlediska obecného zájmu.
  2. Duševní vlastnictví je chráněno.